Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů

Podíl podnikatelů na celkovém počtu pracujících v ČR se snižuje. V roce 2017 dosáhl 17,1 %. Přesto stále patříme mezi země s jejich nejvyšším zastoupením v celé EU 28. Více než polovina podnikatelů má problémy spojené s jejich prací, nejvíce si stěžují na administrativní zátěž a opožděné platby.

Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) dosáhl počet osob v hlavním zaměstnání v roce 2017 celkem 5 221,6 tis. To je vůbec nejvyšší počet v historii samostatné České republiky. K růstu počtu pracujících v posledních letech však přispívá hlavně zvyšování počtu zaměstnanců. Počet sebezaměstnaných včetně pomáhajících rodinných příslušníků vzrostl jen o 28,1 tis. především díky růstu počtu podnikatelů bez zaměstnanců, tj. osob pracujících na vlastní účet. Výsledkem tohoto vývoje je pokles podílu sebezaměstnaných na celkovém počtu pracujících. V roce 2017 dosáhl 17,1 %, a to je o 0,6 p. b. méně než v roce 2010.

Mezi podnikateli převažují muži (více než dvě třetiny všech sebezaměstnaných), přičemž dominují v odvětvích jako je stavebnictví, zpracovatelský průmysl a sekce obchodu včetně oprav motorových vozidel. Značný je jejich počet i v odvětvové sekci profesní, vědecké a technické činnosti a v sekci informační a komunikační činnosti, ve kterých je často požadována vysoká úroveň formálního vzdělání. Ženy naopak převyšují počet mužů podnikatelů zejména ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči. Jednoznačně převažují ženy mezi podnikajícími v sekci ostatní činnosti, do nichž jsou zařazeny např. kadeřnické, kosmetické činnosti, činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, praní a chemické čištění.

Naše populace, obdobně jako populace v ostatních evropských zemích, stárne, a to se projevuje i ve věkové struktuře sebezaměstnaných. Navíc je otázkou, zda jsou mladí ochotní podnikat v takové míře, jako tomu bylo v devadesátých letech.

Mezi roky 2010 a 2017 vzrostl počet sebezaměstnaných o 28,1 tis., a to zejména díky přírůstku podnikatelů po dosažení šedesáti let věku (41,2 tis.). Velký nárůst počtu podnikatelů byl i ve skupině pracujících ve věku 40–44 let, což souvisí s úrovní porodnosti v sedmdesátých letech. Úplně odlišná je situace podnikatelů ve věku do čtyřiceti let, jejichž počet od roku 2010 do roku 2017 klesl o 65,3 tis. Snížil se jak počet zaměstnavatelů v tomto věku, tak i osob pracujících na vlastní účet, tj. podnikatelů bez zaměstnanců.

Z podrobnějších údajů je zřejmé, že od roku 2010 se snížil i podíl podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků na počtu pracujících ve všech věkových skupinách s výjimkou padesátníků.

Neustálý růst průměrného věku pracujících potvrzuje proces stárnutí populace. To je zřejmé i z vývoje po roce 2010. Průměrný věk všech pracujících se zvýšil o 1,4 roku a v roce 2017 dosáhl 43,2 roku. Přitom vzrostl průměrný věk zaměstnanců o něco méně (o 1,3 roku na 42,6). Naproti tomu se průměrný věk podnikatelů se zaměstnanci zvýšil ve stejném období o 2,3 roku až na 48,2 roku a průměrný věk osob pracujících na vlastní účet o 2,0 roku na 45,7. Nejvíce se zvýšil průměrný věk pomáhajících rodinných příslušníků o 3,2 roku na 46,4. Údaje za tuto skupinu však mohou být ovlivněny nižším celkovým počtem těchto osob a z toho vyplývající větší výběrovou chybou.

Výběrové šetření pracovních sil umožňuje kvantifikovat rozdíly v postavení v zaměstnání mezi jednotlivými zeměmi EU 28. Pro porovnání byl použit podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků v roce 2016.

Podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků na počtu pracujících dosáhl v roce 2016 za celou EU 14,7 %, ale v ČR, i přes jeho postupné snižování, dosáhl 16,6 %, a to je šestá nejvyšší hodnota ze všech členských zemí. S výjimkou Polska mají naši sousedé nižší podíl podnikatelů. Výrazně nižší má Rakousko a zejména Německo.

Nejvyšší podíl podnikatelů byl v Řecku, Itálii, Rumunsku, Polsku a Portugalsku. V Řecku pracuje velká část podnikatelů v produktivním věku v obchodu, v zemědělství a v odvětvích spojených s cestovním ruchem. V Itálii se často podniká zejména v obchodu a v profesních, vědeckých a technických činnostech. V obou zemích se jedná převážně o podnikatele bez zaměstnanců. V Rumunsku a Polsku vedle vysokého podílů podnikajících v zemědělství pracuje navíc značná část osob v primárním sektoru v postavení pomáhajících rodinných příslušníků. Vysoký podíl sebezaměstnaných v Portugalsku je podstatně ovlivněn velkým počtem podnikatelů bez zaměstnanců ve věku 65 a více let.

V řadě odvětví je podíl podnikatelů v České republice jeden z nejvyšších v rámci EU. Podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků v sekci ostatní činnosti byl v roce 2016 v naší republice vůbec nejvyšší z celé EU (EU 30,9 %, ČR 60,2 %) a druhý nejvyšší byl podíl v informačních a komunikačních činnostech (EU 15,3 %, ČR 23,9 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (EU 10,3 %, ČR 26,5 %).

 

Vysoký podíl podnikatelů byl v ČR v porovnání s EU 28 i v dalších odvětvích. Třetí nejvyšší podíl ze všech zemí EU byl v ČR ve stavebnictví (EU 27,3 %, ČR 40,2 %) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (EU 32,2 %, ČR 45,6 %). Podíl podnikatelů v administrativních a podpůrných činnostech byl čtvrtý nejvyšší (EU 13,0 %, ČR 17,4 %), stejně jako v sekci činnosti v oblasti nemovitostí (EU 23,1 %, ČR 45,1 %). Vysoký podíl (celkově šestý nejvyšší) byl ve velkém odvětví velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (EU 16,5 %, ČR 20,4 %).

 

Rozdíl mezi ČR a pěti zeměmi s nejvyšším podílem podnikatelů vyplývá především z velikosti primárního sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství. Země z jihu Evropy a Polsko se vyznačují vysokou zaměstnaností v tomto sektoru, a navíc podstatná část pracujících je v postavení podnikatelé. Naopak, při nízkém celkovém počtu pracujících v této sekci byl v naší republice spolu se Slovenskem zaznamenán i vůbec nejnižší podíl podnikatelů.

V roce 2017 byly v rámci VŠPS zjišťovány podrobnější údaje o skupině sebezaměstnaných v hlavním zaměstnání v ad hoc modulu (AHM 2017), který byl povinný pro všechny členské země EU. Jeho součástí byly i otázky umožňující komparaci skupiny podnikatelů (se zaměstnanci a bez zaměstnanců bez pomáhajících rodinných příslušníků) se skupinou zaměstnanců. Údaje byly šetřeny při první návštěvě bytové domácnosti a převáženy na demografická data za celý rok 2017. Referenční období bylo dvanáct kalendářních měsíců. Rozdílný způsob zjišťování a převažování ovlivnily výsledky AHM 2017 v porovnání s výsledky standardního VŠPS minimálně a údaje lze proto kombinovat ve vzájemné vazbě.

Převážná část našich podnikatelů má nejméně dva klienty. Z celkového počtu 852 tis. zjištěných odpovědí (včetně 16 tis., kteří v minulém roce neměli žádného klienta) jich mělo pouze jednoho klienta 58,4 tis. podnikatelů. Nejčastěji tito podnikatelé pracovali ve službách a prodeji.

Podnikatelé s alespoň dvěma klienty byli dále dotazováni, jestli v jejich případě bylo alespoň 75 % příjmů od jednoho klienta. Kladně odpovědělo 103,4 tis. osob. Nejčastěji takto odpověděli řemeslníci a opraváři a dále specialisté. Tomu odpovídá i struktura odpovědí podle odvětvových sekcí. Nejvíce těchto osob pracovalo ve stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a v profesních, vědeckých a technických činnostech. Počet podnikatelů, jejichž příjem byl úplně nebo alespoň ze 75 % závislý na jednom klientovi, tak dosáhl 162 tis., a to je 19 % všech podnikajících.

V rámci AHM 2017 byly také zjišťovány důvody, proč se respondent stal podnikatelem. Převažující část podnikatelů (téměř 60 %) uvedla, že se jim naskytla vhodná příležitost (267 tis.) nebo že je podnikání obvyklé v oboru, ve kterém pracují (241 tis.). S odstupem respondenti uváděli, že chtěli mít volnou pracovní dobu (96 tis., tj. 11 %). Tento důvod často uváděli podnikatelé v profesních, vědeckých a technických činnostech. Jen o málo méně osob (90 tis., tj. 10,5 %) se stalo sebezaměstnanými z blíže nespecifikovaného jiného důvodu. Vesměs se jedná o dobrovolné rozhodnutí respondenta. Jako hlavní důvod udržení tradice rodinného podnikání uvedlo 37,5 tis. osob (více než 4 %).

Podstatně méně byly uváděny odpovědi, ze kterých vyplývá, že respondent byl přinucen okolnostmi podnikat. Práci jako zaměstnanec nemohlo najít 47 tis. podnikatelů, tj. o něco více než 5 % zjištěných odpovědí. Počet podnikatelů, kteří začali podnikat proto, že jejich původní zaměstnavatel požadoval, aby se stali sebezaměstnanými, činil pouze 22 tis., tj. necelá 3 % podnikatelů. Více bylo případů, že respondent byl přinucen začít podnikat z jiných důvodů. Bylo jich 55 tis., tj. více než 6 %. Tento důvod nejčastěji uváděli podnikatelé v sekci činnosti domácností.

Většina respondentů (56 %) se v průběhu jednoho roku setkala s nějakými problémy. Podnikatelé měli problém nejčastěji s nepřiměřenou administrativní zátěží a s opožděnými nebo neprovedenými platbami. Tyto důvody uváděli jak zaměstnavatelé, tak podnikatelé bez zaměstnanců. Z dalších důvodů byly četnější tzv. jiné problémy související s podnikáním a nedostatečný příjem v případě nemoci. S nedostatečným příjmem měli problémy především řemeslníci a opraváři a pracovníci ve službách.

Všichni pracující byli v AHM 2017 dotazováni, v jaké míře je jejich práce uspokojuje. Míra spokojenosti respondentů s jejich prací je obecně vysoká. Velmi nebo alespoň částečně bylo spokojeno v práci 94,2 % všech pracujících. Velmi spokojeni se svou prací byli zaměstnavatelé (97,1 %), ale spokojenost uváděly i další skupiny pracujících, a to jak pomáhající rodinní příslušníci, tak i podnikatelé bez zaměstnanců. V největší skupině zaměstnanců byl tento podíl nejmenší, přesto ale bylo spokojených 94 % osob.

Rozdíly mezi muži a ženami jsou velmi malé. Vůbec nejvíce spokojené jsou ženy na pozici podnikatelek se zaměstnanci (98,2 %).

Vysokou míru spokojenosti pracujících se svým pracovním uplatněním potvrzují i údaje o tom, zda by podnikatelé raději pracovali jako zaměstnanci, a naopak, kolik zaměstnanců by raději podnikalo. Počet podnikatelů ochotných pracovat v postavení zaměstnance činil 83,2 tis., tj. téměř 10 % všech sebezaměstnaných bez pomáhajících rodinných příslušníků. Počet zaměstnanců, kteří by raději podnikali, byl vyšší (148 tis.), v relativním vyjádření je však velmi malý a dosáhl pouze 3,4 % všech zaměstnanců.

Ve většině hlavních tříd Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO byl počet zaměstnanců ochotných podnikat vyšší než počet podnikatelů, kteří by raději pracovali jako zaměstnanci. Výjimkou jsou pracovníci ve službách a prodeji, kde je počet podnikatelů, kteří by rádi pracovali v pracovním poměru vyšší než počet zaměstnanců uvažujících o podnikání. Obdobně je tomu i v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, v tomto případě je ale rozdíl malý.

Přidej komentář jako první k "Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*