Přibližně každý dvanáctý český starobní důchodce pracuje. Ačkoli se počty zaměstnaných rentiérů v dlouhodobém horizontu mírně zvyšují, pořád je tuzemsko v daném ohledu za evropským průměrem. Vzhledem ke stárnutí populace však lze očekávat, že udržet si pracovníky i poté, co dosáhnou důchodového věku, bude pro zaměstnavatele stále důležitější.
Podle nejaktuálnějších dat České správy sociálního zabezpečení pracovalo v České republice v roce 2022 celkem 194 566 starobních důchodců a důchodkyň. Nejčastěji bývají zaměstnáni ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči, zpracovatelském průmyslu, velkoobchodě, zemědělství nebo skladování. Ačkoli počet pracujících seniorů v průběhu posledního desetiletí mírně narůstá, stále se Česko v daném ohledu drží za evropským průměrem.
„Většina českých seniorů při dosažení věku odchodu do důchodu svého zaměstnavatele opouští. V posledních letech se ale situace na českém pracovním trhu mění a zlepšuje. Za tímto trendem stojí postupný rostoucí zájem zaměstnavatelů o zkušené pracovníky. Zaměstnavatelé oceňují jejich pracovní zkušenosti a nižší fluktuaci,“ popisuje Petr Douda, mluvčí personálně-poradenské společnosti Randstad Česká republika.
Předávání know-how
Že jsou starší lidé v pracovním týmu často nositeli jedinečných dovedností, potvrzuje i Lenka Volocká, HR ředitelka společnosti Konecta Czech, Hungary a Slovakia. Ta působí v oblasti zákaznického servisu a ve svých tuzemských pobočkách zaměstnává desítky pracovníků v kategorii 50+. „Starší zaměstnanci obvykle disponují vysokou loajalitou a smyslem pro férové jednání. Vynikají rovněž svou rozvahou, klidem a empatií, což je při komunikaci se zákazníky vysoce ceněnou kvalitou,“ vysvětluje.
Na pracovišti podle ní dobře fungují smíšené týmy starších a juniorních pracovníků, které umožňují vzájemné předávání zkušeností a učení se jeden od druhého. Podle firemního sociologa Vojtěcha Bednáře však k přirozenému předávání know-how v reálu mnohdy nedochází. „V naší praxi pozorujeme, že starší pracovníci bývají často jedinými nositeli jedinečného know-how a v práci pak setrvávají, protože jsou zkrátka pro společnost nenahraditelnými,“ upozorňuje.
Stárnutí populace
Na udržení pracovníků i po jejich dosažení důchodového věku se budou muset zaměstnavatelé v budoucnu více soustředit také v souvislosti s nevyhnutelným stárnutím populace. „Demografické prognózy naznačují, že podíl obyvatel starších 65 let vzroste do roku 2050 na téměř 30 procent české populace,“ nastiňuje Petr Douda. Aby však zaměstnavatelé byli v této snaze úspěšní, potřebují podle něj vytvořit ve firmách podmínky podporující zaměstnávání starších pracovníků.
„Pro zaměstnance v důchodovém věku jsou z naší zkušenosti důležité flexibilní pracovní úvazky. Podstatné je rovněž vytvářet v kolektivu inkluzivní pracovní prostředí, ve kterém bude ke všem členům týmu přistupováno stejně, bez ohledu na věk či jiné charakteristiky,“ popisuje Lenka Volocká.
Spravedlivé podmínky na pracovišti
To, že rovný přístup zaměstnavatelů ke starším pracovníkům není v praxi vždy samozřejmostí, naznačuje loňský průzkum agentury STEM/MARK pro Amazon. Podle něj se 35 procent dotázaných domnívá, že jsou lidé v důchodovém věku vedením společnosti někdy vnímáni jako přítěž, podle 20 procent oslovených se dokonce častěji stávají oběťmi nevhodného chování na pracovišti.
Jako problém zmínila velká část dotázaných i nespravedlivé ohodnocení. „Za odvedenou práci by senioři měli dostávat stejné platové ohodnocení, jaké by dostal kterýkoliv jiný mladší kolega, a to včetně benefitů,“ říká Terezie Šmídová z neziskové organizace Život 90. Motivovat lidi v důchodovém věku dále pracovat se v daném ohledu snaží i stát. Od letošního roku nemusejí podle schválené penzijní reformy platit důchodové odvody. V peněžence jim tak ze mzdy zůstává o 6,5 procenta více.