Z více než 15 oblastí souvisejících se zaměstnáním hodnotí Češi nejhůře vývoj pracovního vytížení. Nároky a tlak v práci se za posledních 5 let zvýšily u 48 % zaměstnanců, zatímco nižší vytížení má jen každý desátý. Zaměstnanci si stěžují také na pokles pracovní motivace a zhoršení pracovních vztahů. Pozitivní změny jsou taženy především technologiemi a digitalizací. Vyplývá to z dat Barometru zaměstnanců, který uskutečnila Up benefity mezi více než tisícovkou zaměstnanců napříč Českem.
Pohled na největší změny posledních let nevěstí pro zaměstnavatele nic dobrého. Většina pozitivních prožitků spojených se zaměstnáním totiž ustupuje do pozadí a je přehlušena narůstajícím pocitem přetížení a tlaku, snižující se pracovní motivací a angažovaností i zhoršujícími se pracovními vztahy. Situaci nepomáhá ani spíše nižší kupní síla zaměstnanců.
Přetížení je evidentní
Vůbec nejvýrazněji negativně vnímají zaměstnanci za posledních 5 let změnu objemu práce, nároků a pracovního tlaku. Hned 48 % zaměstnanců uvádí, že si v tomto směru od roku 2020 pohoršilo. 35 % nevnímá žádnou změnu a jen 10 % pozoruje zlepšení.
Ruku v ruce s tím jde pokles pracovní motivace a odhodlání, který cítí v posledních 5 letech více než třetina zaměstnanců. Zatímco jen 14 % vnímá zlepšení. A celkové pracovní náladě nepomáhá ani zhoršení vztahů na pracovišti, které pociťuje 32 % zaměstnanců, zatímco zlepšení vztahů s kolegy uvádí jen 14 % dotázaných.
„Tato zjištění by měla být pro zaměstnavatele velkým varováním. Ukazují totiž, že lidský potenciál není neomezený a že bez moderního přístupu k interním vztahům, komunikaci a motivaci zaměstnanců ztratí firmy to nejcennější, co mají. Pokud totiž lidé necítí smysl, respekt a zapojení, odchází. Nejdřív vnitřně, a pak i fyzicky,“ popisuje za Up benefity generální ředitel Stéphane Nicoletti.
Spíše negativně hodnotí zaměstnanci i finanční stránku zaměstnání a vývoj své kupní síly. 21 % zaměstnanců sice uvádí, že se jejich kupní síla za posledních 5 let zvýšila, ale výrazně více (33 %) zaměstnanců pociťuje zhoršení. Výsledky průzkumu tak nepotvrzují, že by vyšší nároky a pracovní tlak byly všeobecně vyváženy vyšší finanční odměnou.
Emočně na mizině
Jako problematická se ale ukazuje hlavně tzv. emoční výplata, kterou se dnes označují nefinanční a nehmotné aspekty pracovního života, jako je uznání, důvěra, psychická podpora, smysluplnost práce, dobrá atmosféra na pracovišti nebo prostor pro vlastní názor. Potvrzují to i další výsledky průzkumu, podle nichž se za posledních 5 let spíše zhoršila i interní komunikace v zaměstnání, a to navzdory všem technologickým možnostem, které mohou zaměstnavatelé využít.
„Zlepšení komunikace je přitom jedním z těch lehčích úkolů, kterým zaměstnavatelé dnes čelí. Připravených moderních komunikačních nástrojů je mnoho, mezi nejoblíbenější patří digitální fotonástěnky, online pochvaly, online ankety nebo možnost zeptat se anonymně zaměstnavatele prakticky na cokoliv,“ popisuje Věra Smolíková, která má v Up benefity na starost rozvoj digitální platformy Verso.
Právě rozvoj digitálních nástrojů pro motivaci a komunikaci hodnotí ze změn za posledních 5 let zaměstnanci nejkladněji. Zlepšení zde pozoruje více než čtvrtina zaměstnanců. Pozitivně hodnotí zaměstnanci také digitální stravenkové nebo benefitní karty, když zlepšení v této oblasti vnímá 22 % zaměstnanců.
U benefitů jako takových jsou zaměstnanci značně nejednotní. Zatímco například ve veřejné správě či školství vnímají spíše zhoršení výše či množství benefitů, ve zdravotnictví, energetice, IT nebo telekomunikacích je evidentní zlepšení.