Zastavit nedostatek kvalifikovaných pracovníků bude do budoucna problém. Trh odborného vzdělávání se bude muset změnit. Jak ukazuje příklad z Německa, i zde pokračuje významný propad. Poradenství ve školách samo o sobě už nestačí, protože demografické změny vedou ke každodennímu snižování počtu absolventů škol, upozorňuje nová studie SYRI, která se zabývala právě německou ekonomikou. Její závěry jsou ale vzhledem k provázanosti obou ekonomik snadno přenositelné i do českého prostředí.
Německo představuje příklad dlouhodobě fungujícího duálního systému odborného vzdělávání, který je často uváděn jako vzor pro zvyšování zaměstnatelnosti mladých lidí. Zájem o duální odborné vzdělávání obsahující praxi ve firmách v Německu v letech 2013–2019 stagnoval a mezi lety 2019 a 2020 poklesl o 11 %. „To s vysokou pravděpodobností prohloubí budoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ uvedla Anna Houštecká z Národního institutu SYRI a CERGE-EI.
Německá i česká ekonomika čelí stejným problémům a odborné vzdělávání na to prozatím neumí reagovat. Problémem je nízký počet uchazečů, volných míst a ještě nižší počet uzavřených smluv, což je způsobeno zhoršenou účinností párování uchazečů s volnými místy. „Tvůrci politik by se měli zaměřit na všechny tyto tři složky, aby zvýšili počet uzavřených smluv, a tím zabránili rostoucím nedostatkům kvalifikovaných pracovníků,“ doporučila Houštecká.
Studie SYRI obsahuje také několik přímých doporučení pro Českou republiku. Vědci navrhují zvýšit atraktivitu odborného vzdělávání, které by se mělo stát ideálně rovnocennou alternativou k akademickému studiu. „Musíme zlepšit spolupráci mezi školami a firmami. Zkušenost německého duálního systému ukazuje, že propojení teorie a praxe přímo ve firmách výrazně zvyšuje šance na následné zaměstnání u stejného zaměstnavatele. V českém kontextu je navíc důležité zajistit stabilní a dlouhodobou spolupráci mezi školami a firmami, která umožní nejen nabídku praxí, ale i přímé zapojení firem do tvorby obsahu vzdělávání, aby odpovídalo potřebám trhu práce,“ sdělila Houštecká.
Podle vědkyně zároveň při zaměření na uchazeče nestačí pouze poradenství ve školách. „Politika by se měla soustředit i na jiné skupiny, které mají zájem o učňovské pozice, tedy na migranty a starší pracovníky, kteří již působí na trhu práce a mohou se rekvalifikovat,“ uvedla Houštecká. Zatímco Německo čelí výzvám v integraci migrantů ze vzdálenějších zemí s odlišnými jazykovými i kulturními bariérami, v Česku jsou hlavní skupinou migranti z Ukrajiny, kteří mnohdy již pracují v méně kvalifikovaných pozicích. „Politika by proto měla zohlednit potřeby této skupiny například podporou jazykového vzdělávání, uznáváním kvalifikací a podporou nástupu této skupiny do odborného vzdělávání vedoucímu k uplatnění v odborných profesích,“ dodala Houštecká.