Přestože se práce na směny může v mnoha ohledech zdát neoblíbenou a vyčerpávající, podle zkušeností společnosti Déhora většině lidem s určitými výhradami nevadí. Na základě průzkumů, které Déhora u svých klientů provádí, by však podstatná část zaměstnanců uvítala větší svobodu při jejich plánování, aby měli mezi směnami dostatek času na odpočinek nebo rodinu, a také aby byly za sebou řazeny s ohledem na jejich fyzické možnosti.
Více než polovina dotázaných není spokojena s podmínkami, ve kterých momentálně pracují. Většina z nich sice akceptuje současný systém směnného režimu a uznává, že nemusí často čelit náhlým změnám směn ze strany zaměstnavatele, přesto by ocenili, kdyby si mohli část rozvrhu směn tvořit sami podle svých osobních požadavků. Mnohdy pro ně není jednoduché si například dopředu naplánovat dovolenou. Z průzkumů je současně patrné, že zaměstnancům chybí potřebná doba na zotavení se mezi sériemi směn a to zejména po nočních směnách a tam, kde jsou na danou práci kladeny vyšší fyzické nároky. Nejde tedy jen o dostatek volného času, ale také o to, aby byl kvalitní, když jej tráví s rodinou a přáteli, nebo se věnují dalším společenským aktivitám a koníčkům. Současným negativním trendem, který se většině zaměstnanců směnných provozů nelíbí, je i zvýšený tlak na přesčasové hodiny.
Lidé pracující na směny si mnohdy neuvědomují, jaký vliv může mít jejich špatné nastavení na biorytmus a zdraví. Vypovídá o tom i zjištění, že více než polovina dotázaných preferuje systém 12hodinových směn, který je například ve srovnání s 8hodinovým neefektivní a nezdravý. Naopak systém 6hodinových směn by volilo jen zanedbatelné procento zaměstnanců, nicméně alespoň „na zkoušku“ by si tuto pracovní dobu rádo otestovalo až 10 % zaměstnanců. Přitom na základě vědeckým výzkumů i zkušeností Déhory ze zahraničí, je právě tento model co se týče produktivity, efektivity i dopadu na zdraví ideální jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele
Délky směn, jejich druh i řazení za sebou, to vše má nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost, zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.
Mezi nejčastější zdravotní potíže způsobené pracovním zatížením uvedli dotazovaní zaměstnanci zhoršení zraku, bolesti kyčlí, kolen, nohou, zad a hlavy. Tyto obtíže pociťují zejména v druhé polovině směny a někteří i několik hodin či dní po jejím skončení. Při dlouhodobém pracovním vytížení ve směnném režimu trápí zaměstnance poruchy spánku a občasné deprese. To vše může být důsledkem špatně rozvržených, nebo příliš dlouhých směn, nedostatku odpočinku i stresu. Podle očekávání z průzkumů dále vyplývá, že nejnáročnější jsou pro pracující noční směny, které pro člověka představují nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, a naopak ranní směny zvládá většina velmi snadno. Co se týče koncentrace, je nejméně vyhovující druhá polovina noci.