Více než desetinu zaměstnanosti v Česku tvoří lidé s cizím státním občanstvím. Mezi zaměstnanci jich nejvíce pracuje ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce. Polští občané se mimoto hojně uplatňují v těžbě a dobývání, rumunští v informačních a komunikačních činnostech, bulharští v dopravě a ukrajinští v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči.
„Přes 53 % cizinců žijících na našem území má u nás trvalý pobyt a jejich počet plynule roste. Z delších časových řad je zřejmé, že počet cizinců s přechodným pobytem naopak reaguje na makroekonomický cyklus,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Nejčastějším účelem pobytu cizinců v České republice je zaměstnání a podnikání.
V posledních letech přibývá pracujících cizinců z členských zemí EU.
Zahraniční pracovníci se na celkové zaměstnanosti podíleli v roce 2017 z 10,7 %. Většina v Česku pracujících cizinců je v postavení zaměstnance. „Výrazně nejvíce je zde občanů Slovenska, kteří jsou s odstupem následováni občany Ukrajiny. V pořadí zemí jsou dále Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam,“ doplňuje Jarmila Marešová, expertka oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
„Lze říci, že každá z velkých cizineckých skupin zaměstnanců v Česku je něčím specifická. Například typický bulharský zaměstnanec je muž okolo 45 let, který pracuje prostřednictvím agentury práce jako obsluha stroje v průmyslovém podniku,“ upřesňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Zároveň mají u nás pracující Bulhaři nejdelší placenou dobu za měsíc, o 3,2 hodiny více než je český průměr. Každý druhý Bulhar pracuje ve firmě se sídlem v hlavním městě.
Naopak Rumuni jsou dominantně muži třicátníci, podobně jako Slováci. Mimo Prahu působí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Třebaže třetina rumunských zaměstnanců tu je bez vzdělání a uplatňuje se jako obsluha strojů či montéři, jiní zde mají vysokoškolské tituly (28 %), pracují jako technici či specialisté a výrazně vystupují v odvětví informační a komunikační činnosti.
Ukrajinští zaměstnanci jsou nejvíce specifičtí vysokým zastoupením žen, zatímco u ostatních skupin mnohem více převažují muži. Ukrajinci pracují v mnoha odvětvích, mimo průmysl nejvíce v obchodě, ve zdravotní a sociální péči, ubytování, stravování a pohostinství a v zemědělství. Třebaže mají různorodé vzdělání, na trhu práce ho příliš neuplatní a vydělávají tu zřetelně nejnižší mzdy.
Naprostá většina cizineckých skupin zaměstnanců se koncentruje do Prahy, pobírají tam však nižší mzdy než v jiných krajích. Výjimeční jsou Poláci, kteří pracují nejčastěji podél severní hranice ČR, hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.