České firmy začínají v oblasti budování a dodržování firemní kultury dohánět zahraniční společnosti. Za nejdůležitější aspekty přitom považují kulturu pracovního prostředí, styl oblékání a způsob komunikace v rámci firmy. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment mezi stovkou českých firem.
Necelá polovina (45 %) českých firem považuje atmosféru na pracovišti a firemní kulturu za základ spokojenosti zaměstnanců. Nejčastěji se přitom inspirují u zahraničních společností, které jsou v této otázce zkušenější a důslednější. Na svébytné firemní kultuře si zakládá až 70 % zahraničních a mezinárodních společností operujících v České republice.
„Atmosféra na pracovišti a firemní kultura by se neměly podceňovat. Nespokojení zaměstnanci a jejich vysoká fluktuace můžou mít fatální následky na podnikání,“ říká Hana Vodičková, projektová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Každý uchazeč by se měl vždy důkladně seznámit nejen s pozicí, na kterou aspiruje, ale hlavně s hodnotovým žebříčkem potencionálního zaměstnavatele. Zaměstnanci ve firmě s nefunkční firemní kulturou jsou totiž často nevýkonní, více chybují, nekomunikují a bojí se náročnějších úkolů, neboť pracují pod stresem, v atmosféře nedůvěry a strachu, což se odráží i na prosperitě celé firmy. Naopak relativně důvěřující zaměstnanec pracuje uvolněněji, rychleji, kreativněji, jeví více zájmu o spolupráci a komunikaci, a tudíž je ve finále i produktivnější ve své práci.“
Zdravá firemní kultura: spokojení zaměstnanci, pozitivní ekonomický efekt
Zatímco zahraniční firmy si uvědomují, že problémy firmy vždy netkví jen v jasně zřejmých příčinách, jako je například nehospodárnost nebo nedokonalý produkt, české podniky tomu dosud velkou prioritu nepřikládaly. Na ekonomické zdraví firmy má značný vliv přetížení majitele či manažerů, stres, nedostatek důvěry uvnitř firmy, nízká otevřenost managementu vůči zaměstnancům a vysoká fluktuace zaměstnanců, která je způsobená právě nezdravou firemní kulturou. Z toho všeho vyplývá malá ochota pracovníků se angažovat, malá ochota k zodpovědnosti nebo nízká míra organizace práce. Firemní kultura odráží každodenní atmosféru na pracovišti, vzájemnou komunikaci a způsob vedení a delegování úkolů.
Pracovní prostředí: open space odradí, přesto vítězí
Uspořádání kanceláře, použité barvy, výzdoba. Tím vším chtějí firmy působit na své zaměstnance a podporovat svou značku. Velkým tématem je v tomto aspektu open space, který řada firem zavádí za účelem zlepšení komunikace mezi zaměstnanci, ovšem pro mnoho uchazečů představuje příčinu, proč odmítnou pracovní nabídku. Ze zkušeností zahraničních firem vyplývá, že open space má velký vliv na týmovou spolupráci a zároveň i na efektivitu práce specifických pracovních pozic, jako jsou účtárny, call centra, IT podpora, apod. To je hlavní důvod, proč k budování open spaců přistupuje i čím dál více tuzemských společností. Dobrou zprávou v tomto ohledu může být zjištění Eurostatu, dle nichž nechce drtivá většina zaměstnanců do takto koncipovaných kanceláří, a nevyhovují jim. Nicméně pokud se již do tohoto typu pracovního prostoru dostanou, takřka 85 % zaměstnanců by se již nechtělo stěhovat zpět do uzavřených, malých kancelářských buněk.
Způsob oblékání: svázat či nesvázat zaměstnance regulí?
Největší důraz na styl oblékání kladou obchodní společnosti. Naopak kreativní agentury či IT společnosti vědí, že svázat programátora či grafika do předepsaného oděvu, buď mu velmi rychle odejde za jinou pracovní příležitostí, nebo nevydá stoprocentní výkon. Přesto je styl oblékání českými společnostmi vnímán jako důležitý prvek firemní kultury. I přes to, že řada firem upřednostňuje oficiální oděv, tak i tento prvek je částečně kompenzován pátečními „casual days“, což preferuje především generace Y.
Styl komunikace: roste důraz na měkké dovednosti
Třetím nejčastěji zmiňovaným aspektem firemní kultury je styl komunikace. České firmy si uvědomují, že umění komunikace je čím dál důležitější pro úspěch na trhu. Proto stále více kladou důraz na tzv. měkké dovednosti svých zaměstnanců či kandidátů o zaměstnání. „Zaměstnavatelé stále častěji vyžadují prověření měkkých schopností, tedy schopností komunikace, řešení krizových situací, flexibility, emoční inteligence a podobně,“ říká Hana Vodičková, projektová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Proto se ve stále větším měřítku využívá behaviorální a hodnotový nábor, nebo také psychometrické testování. Aktuálně tyto metody při prověřování svých kandidátů o práci vyžaduje až polovina českých zaměstnavatelů.“
