Zhruba čtvrtina českých firem již přistoupila v souvislosti s pandemií COVID-19 a omezujícími opatřeními k propouštění svých zaměstnanců. Pětina snížila svým zaměstnancům finanční bonusy a variabilní složky, desetina mzdový základ. K výrazným redukcím došlo v českých firmách i v oblasti nefinančních benefitů. Jen čtvrtina firem v období koronavirové krize nezavedla žádná omezující opatření. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.
Pandemie koronaviru přinesla české ekonomice nemalé rány. Čeští zaměstnavatelé proto již v průběhu dubna a května museli přistoupit k celé řadě opatření, jejichž cílem byly úspory nákladů. V mnoha případech se týkaly zaměstnanců. Dle nejnovějšího průzkumu společnosti Randstad realizovaného od 1. do 15. května 2020 na vzorku 650 respondentů přistoupila čtvrtina (26,7 %) firem k propuštění, více než pětina (22,5 %) nařídila svým zaměstnancům dovolenou, další pětina (19,2 %) snížila zaměstnancům bonusy a variabilní složky a přibližně každá desátá firma (10,6 %) snížila zaměstnancům základní mzdu. Na překážky na straně zaměstnavatele poslalo své lidi 17,8 % českých firem, neplacené volno alespoň části svých zaměstnanců nařídilo 9 % zaměstnavatelů. Firmy rovněž přistupovaly ke snižování úvazků (9,5 %) či změnám pracovní náplně (9,7 %) některých svých zaměstnanců. Pouze čtvrtina firem (26,8 %) nezavedla žádná omezující patření.
„Přijatá opatření se výrazně lišila podle jednotlivých sektorů. Zatímco například firmy z IT nebo podnikových služeb fungovaly hladce i v době pandemie, subjekty z jiných oborů musely zcela zastavit svůj provoz a návrat k původnímu stavu se ani nyní nezdá pravděpodobný. Paralyzování celého HoReCa byznysu, maloobchodu a služeb se promítlo u firem, které naopak v krizi nabíraly. Přes polovinu našich nově nastoupivších zaměstnanců v logistice nyní tvoří lidé, kteří předtím pracovali právě ve zmíněných oborech,“ říká Jacek Kowalak, ředitel společnosti Randstad. “Z dat je vidět, že naprostá většina výrobních firem se zatím snažila zaměstnance udržet a volila cestu překážek na straně zaměstnavatele a využití kurzarbeitu. Dá se tedy očekávat, že opatření v mnoha firmách budou trvat i nadále. Je ovšem otázka, co se stane po skončení vládních podpor. Zřejmě dojde k další vlně propouštění.”
Nejvíce firem dosud propouštělo v sektorech automotive (35 %) a obchod (a služby) (30 %), nejméně v FMCG (15 %). Nejvíce nařízené dovolené připadlo opět na firmy sektoru automotive (38 %), hodně však k tomuto opatření přistoupili i zaměstnavatelé z FMCG (37 %) a výroby (29 %). Ke snížení bonusů a variabilních složek mezd zaměstnanců se rozhodly nejčastěji výrobní firmy (30 %) a sektor automotive (25 %), který také nejčastěji snižoval základní mzdu zaměstnanců (19,51 %). Pomyslným vítězem krize byly obory e-commerce, IT a podnikových služeb. Nejen, že byly krizí nejméně zasaženy a nemusely ve valné většině případů zavádět žádná omezující opatření, ale často jim pandemie přinesla i nové obchodní příležitosti.
Míra snižování mzdy se také velmi lišila. Téměř třetině zaměstnanců, kterých se snižování týkalo, klesla mzda maximálně o 5 %. Další třetině ovšem dokonce o více než 30 %. „Rozdíly jsou dané oborem a nastavením mzdy. Je zřejmé, že když se vezme pohyblivá složka obchodníkovi, bude jeho procentuální pokles mzdy o mnoho vyšší, než když se vezme bonus zaměstnanci kuchyně či výrobnímu dělníkovi,“ komentuje Jacek Kowalak a dodává: „Kromě samotných mezd došlo v mnoha případech i k redukci nefinančních benefitů. Necelých 16 % firem například zrušilo svým lidem stravenky či dotované jídlo, 5 % životní či penzijní pojištění.“
