Definice náplně práce už neodráží skutečné činnosti, které zaměstnanec vykonává. Pouze 19 % světových lídrů a 23 % zaměstnanců se domnívá, že popis pracovní činnosti skutečně vystihuje povahu dané práce. Až 81 % lídrů navíc tvrdí, že kvůli vysoké potřebě agility zaměstnanci již nyní vykonávají práci mimo svou definovanou pozici. To je jeden z nejzásadnějších závěrů, který vyplynul z Deloitte průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu 2023.
Firmy a jejich lídři by se tedy měli o to více zaměřit na dovednosti a kompetence jednotlivců. S touto problematikou souvisí i fenomén takzvané tiché výpovědi, kdy zaměstnanci pracují přesně v souladu se svou pracovní smlouvou, bez jakéhokoliv dodatečného času či úsilí. Jedním z úskalí pro firmy tak je, že smlouva ani popis pracovní pozice neodráží skutečné úkoly, které daný zaměstnanec vykonává, čímž dochází k narušení práce jako takové. Limity konceptu profesí a pozic dokládají i výsledky Deloitte průzkumu. Téměř 85 % respondentů uvedlo, že jejich organizace má přehled o dovednostech a schopnostech svých zaměstnanců, zároveň ale pouze 46,8 % z nich tvrdí, že jejich organizace je schopna tyto dovednosti efektivně přidělit k požadované pozici a úkolům.
„Potenciál využití dovedností zaměstnanců zatím českým a slovenským firmám uniká. Respondenti ovšem věří, že efektivnější nakládání se schopnostmi zaměstnanců by jim dopomohlo k lepším finančním výsledkům a větší spokojenosti zaměstnanců. Dalším benefitem, který společnosti po celém světě vnímají, je vyšší schopnost předvídat a reagovat na rychle se měnící potřeby a výzvy. Následování tohoto trendu je zásadní pro adresování současných výzev, jakými jsou například potřeba zvýšené míry agility, výkonů a inovací, udržení a nalezení talentů či spravedlivé zacházení se všemi zaměstnanci,“ objasňuje situaci Ondřej Přerovský, vedoucí týmu Poradenství v oblasti lidského kapitálu pro CZ & SK, DeloitteTechnologie, pracoviště bez hranic a nové modely spolupráce.
Celkem 50 % respondentů se domnívá, že v horizontu dvou až čtyř let budou firmy využívat technologie především k vytvoření nových příležitostí pro rozvoj takzvaných soft skills, například kreativity a empatie. Více než třetina respondentů v seniorní roli považuje za největší přínos spolupráce technologií a lidí zlepšení finanční výkonnosti organizace.
„Technologie poháněné umělou inteligencí hrají čím dál větší roli v každodenní práci. To klade na zaměstnance velké nároky na adaptabilitu a schopnost pochopit k čemu ve své práci nové nástroje mohou využít. Technologické nástroje mohou výrazně zvýšit nejen produktivitu jednotlivců, ale díky schopnosti generativní AI rychle analyzovat velké datové vstupy, může vedení firmy jednoduše analyzovat výkonnost týmů a celých oddělení. Firmy tak při implementacích nových technologií musí brát daleko větší zřetel i na dopady na soukromí svých zaměstnanců,” říká Jan Hejtmánek, partner v týmu Robotics Process Automatisation pro CZ & SK, Deloitte.
Zaměstnanci stále více vyžadují pracovní modely, které odpovídají jejich potřebám a podporují výkon práce a produktivitu. Podle průzkumu necelé dvě třetiny respondentů připustily, že by zvažovaly odchod ze zaměstnání, pokud by po nich jejich současný zaměstnavatel požadoval návrat do kanceláře. Téměř 90 % vedoucích pracovníků v České republice a na Slovensku pak uvádí, že vytvoření vhodného pracovního prostředí je pro úspěch jejich organizace důležité. Organizace si uvědomují nutnost reagovat na probíhající technologické a další změny. Pouze 1,5 % českých a slovenských společností uvedlo, že se za poslední roky jejich přístup k pracovišti nezměnil a ani v budoucnosti nezmění. Naopak tři čtvrtiny firem již svůj přístup změnily nebo v současné době pracují na přístupu novém, a to k práci jako takové.
Udržitelnost a role lídrů
Až 79 % lídrů se shoduje, že firma je odpovědná za vytváření přidané hodnoty pro své zaměstnance. Pro nastupující generaci Z je priorita číslo jedna ochrana životního prostředí a pro dvě pětiny z nich jsou pak hodnoty firmy důležitým kritériem, proč pracovní pozici v dané společnosti přijmout či odmítnout. Pokud jsou s ESG vizí u své společnosti spokojení, jsou ochotní u takové firmy zůstat i více než 5 let. V reakci na to firmy začínají překračovat hranice pouhých investic do CSR iniciativ a zaměřují se na celkové zakomponování udržitelnosti do své mise, strategie a kultury. Zahrnutí ESG priorit do vize firmy tak označilo za důležité 81 % respondentů našeho průzkumu.
Většina českých a slovenských respondentů (95 %) dále v průzkumu uvedlo, že definující klíčovou komponentou pro úspěch a rozvoj jejich organizace je leadership, přičemž jako faktory, které respondenti vnímají jako překážky pro efektivitu svých lídrů, je nedostatek potřebných dovedností a příliš mnoho změn najednou
„Trendem v oblasti leadershipu je v současné době přístup „human centric“, tj. přístup, který staví do popředí lidi, jejich znalosti, dovednosti, dlouhodobý rozvoj a také duševní zdraví. Vzhledem k tempu celospolečenských změn a rostoucí komplexitě problémů, s nimiž se lídři potýkají, je důležité vytvářet prostředí a kulturu, které budou založeny na spolupráci mezi týmy a jednotlivci. Takové nastavení totiž vytváří podmínky pro efektivní řešení složitých problémů. Vedoucí pracovníci mají v tomto prostředí důležitou roli koučů, mentorů, motivátorů a musí se zajímat nejen o výsledky společnosti, ale také o rozvoj a spokojenost zaměstnanců a celkový dopad činnosti společnosti na okolní prostředí,” doplňuje Ivana Lorencovičová, vedoucí partnerka za Deloitte CZ & SK a vedoucí iniciativy WorldImpact za Deloitte Central Europe.
Globálního průzkumu trendů v oblasti lidského kapitálu 2023 se tento rok zúčastnilo více než 10 000 respondentů ze 107 zemí světa. Z České republiky a Slovenska svůj názor poskytlo přes 200 společností.
