Hned 49 % zaměstnanců přiznává, že ve své práci někdy „upravují pravdu“ a nejednají na rovinu. Nejčastěji proto, aby se vyhnuly zbytečným konfliktům a nepříjemnostem. Podobná část zaměstnanců také nedává svému nadřízenému upřímnou zpětnou vazbu, když si kritiku raději nechají pro sebe nebo ji probírají jen s kolegy. Aktuální Barometr zaměstnanců od Up Benefity ukázal i další rezervy v komunikaci uvnitř firem a organizací.
Průzkum mezi více než 1 000 zaměstnanci napříč Českem ukázal, že se sdílením informací mezi zaměstnanci a jejich přímými nadřízenými i nejvyšším vedením je v mnoha ohledech co zlepšovat. Data například ukázala, že jen 51 % zaměstnanců jedná v práci vždy na rovinu, ostatní si někdy pravdu tzv. upravují.
„Úroveň a průhlednost komunikace uvnitř firem a institucí jde vždy ruku v ruce s pracovními vztahy a celkovou atmosférou. Jakmile dojde ke zhoršení vztahů a atmosféry, ovlivní to i komunikaci. A zároveň nezvládnutá komunikace může vážně poškodit pracovní vztahy a důvěru mezi zaměstnanci i směrem k vedení,“ popisuje Stéphane Nicoletti, CEO v Up Benefity.
Více než polovina zaměstnanců nejedná vždy na rovinu proto, aby se vyhnuli zbytečným konfliktům a nepříjemnostem. Méně často pak kvůli tomu, aby ochránili sebe nebo kolegy před postihy, případně protože jsou k tomu donuceni okolnostmi. Jen výjimečně ale zaměstnanci tvrdí, že by zkreslovali reporty a výsledky nebo že by upravování pravdy byla v jejich zaměstnání všeobecně rozšířená praxe.
Mlčeti zlato?
Téměř identické rozložení jako u práce s pravdou lze pozorovat i v další oblasti komunikace. Jen 51 % zaměstnanců říká svému nadřízenému přímo do očí zpětnou vazbu, i když je kritická. U žen a lidí do 35 let věku je to dokonce méně než polovina. 17 % zaměstnanců kritiku probere, ale jen s kolegy. 16 % zaměstnanců si pak zpětnou vazbu raději nechává pro sebe. Desetina ji sice nadřízenému sdělí, ale jen anonymně.
Důvodů, proč se tak velká část zaměstnanců vyhýbá sdělování upřímné zpětné vazby, je hned několik a jsou podobně rozšířené. Téměř 3 z 10 těchto zaměstnanců mají špatnou zkušenost z minulosti, když se upřímnost obrátila proti nim. Stejný počet lidí nevěří, že by jejich zpětná vazba k něčemu byla a přinesla změnu. Silné jsou také obavy z přijetí kritiky a z následků, ať už vztahových nebo finančních.
„Kromě toho, že by vedení mělo shora budovat prostředí důvěry, kde nikdo není trestán za svůj názor, lze podpořit otevřenou komunikaci i snadnými pragmatickými opatřeními. V naší platformě Můj Up se zaměstnavatelům osvědčuje poskytnutí více komunikačních nástrojů, jak mohou zaměstnanci sdílet informace. Díky tomu si může každý najít tu nejvhodnější formu, jak předat kolegovi nebo nadřízenému zpětnou vazbu, ať už je pochvalná nebo kritická,“ radí Stéphane Nicoletti.
Ryba smrdí od hlavy
Data z průzkumu také ukazují, že mezi zaměstnanci jsou rozšířené pochybnosti o tom, jak férová a transparentní je komunikace vedení směrem k nim. Patrné to je například v situaci, kdy firma nebo organizace udělá velkou chybu s přímým dopadem na zaměstnance. O takovém momentu se oficiální cestou dozví dvě třetiny lidí. Zbytek musí spoléhat na šeptandu u kávovaru, neoficiální chatovací kanály nebo informace zvenčí. Více než desetina zaměstnanců se dokonce o takové chybě nedozví nikdy.
„Setkáváme se i s tím, že vedení chce komunikovat a být transparentní, ale buď nemá k dispozici potřebné technologie a kanály, aby se zásadní informace dostaly ke všem zaměstnancům, nebo volí cesty, které jsou zastaralé a zaměstnanci je nevyužívají. Interní komunikace se totiž musí přizpůsobovat tomu, jak jsou dnes lidé zvyklí dostávat a konzumovat informace ve svém soukromém životě,“ říká Stéphane Nicoletti z Up Benefity.
Ještě o něco větší nedůvěru mají zaměstnanci v to, že jim vedení říká pravdu o stavu firmy či organizace.
40 % zaměstnanců si myslí, že vedení více či méně mlží nebo informace filtruje podle toho, jak se to zrovna hodí. Dalších 40 % soudí, že vedení říká to podstatné, i když si některé informace nechává pro sebe. Jen 11 % zaměstnanců věří vedení téměř všechno.