Zaměstnanci po celém světě čelí rostoucím nárokům a klesající míře spokojenosti. Většinu faktorů ovlivňujících jejich naplnění mohou firmy přímo ovlivnit. Letos poprvé přinesl průzkum také doplňková data z České republiky, která potvrzují silnou potřebu smysluplné práce, podpory a moderních technologií.
Hlavní zjištění:
• Jen 20 % znalostních pracovníků globálně má zdravý vztah k práci – nejméně od začátku průzkumu.
• 62 % zaměstnanců pociťuje rostoucí tlak a očekávání, přičemž téměř polovina má pocit, že firmy upřednostňují zisk před lidmi.
• Zaměstnanci, kteří jsou v práci naplnění, mají 3× vyšší šanci na pracovní pohodu, propojení s týmem a rovnováhu mezi prací a osobním životem.
• 4 z 10 pracovníků dnes používají AI denně; ti s firemním přístupem k AI nástrojům mají dvojnásobnou pravděpodobnost zdravého vztahu k práci.
• V Česku má zdravý vztah k práci 21 % zaměstnanců. Navíc 70 % věří, že firmy upřednostňují růst a ekonomické výsledky před zkušeností zaměstnanců.
HP ve třetím ročníku globálního průzkumu Work Relationship Index ukazuje, že vztah lidí k práci prochází zásadní krizí. Podle letošních dat má zdravý vztah k práci jen pětina znalostních pracovníků – o významných osm procentních bodů méně než v roce 2024. Největší propad hlásí samotní vedoucí pracovníci, což poukazuje na ztrátu spojení i důvěry v nejvyšších patrech firem.
Přesto výsledky naznačují, že situaci lze zvrátit. Až 85 % faktorů, které ovlivňují smysluplnost práce a pocit naplnění, je v rukou samotných organizací. Dopady na motivaci, produktivitu a firemní kulturu tak nejsou osudem, ale příležitostí k aktivní změně.
Průzkum mimo jiné ukazuje, že mnoho zaměstnanců vnímá rostoucí tlak — téměř dvě třetiny uvádějí vyšší očekávání než v předchozím roce a téměř polovina má dojem, že jejich organizace preferuje zisk před lidmi. Významná část pracovníků zároveň postrádá základní pilíře spokojenosti: jen 44 % cítí, že jejich práce má pro ně smysl, a pouze 39 % má pocit, že je jejich úsilí adekvátně oceněno. To jsou přitom prvky, které mohou firmy ovlivnit relativně snadno.
Zaměstnanci, kteří se nacházejí v tzv. „zdravé zóně“, jsou nejen spokojenější, ale také výrazně produktivnější a loajálnější. Mají třikrát větší šanci dosahovat pracovně-životní rovnováhy, cítit se propojení se svými týmy a pozitivně přispívat k růstu organizace. Firmy, které aktivně pracují na kultuře založené na důvěře, uznání, flexibilitě a podporují moderní pracovní nástroje, tak získávají jasnou konkurenční výhodu.
Významným tématem letošního ročníku je také role umělé inteligence. AI dnes používají čtyři z deseti pracovníků a ti, kteří mají přístup k firemním nástrojům a školením, hlásí výrazně lepší vztah k práci. Stále však existuje rozdíl mezi běžnými zaměstnanci a IT lídry – zatímco pouze pětina zaměstnanců se v AI cítí jistě, mezi IT rozhodovateli je to více než polovina. Firmy, které investují do vzdělávání a dostupných AI nástrojů, mají šanci výrazně zvýšit produktivitu i pracovní spokojenost.
Do hry vstupuje i generace Z a mileniálové, kteří dnes tvoří většinu pracovního trhu. S přirozenou otevřeností k technologiím a důrazem na flexibilitu a smysl práce mění standardy. Více než polovina z nich má vedlejší projekt či podnikatelskou aktivitu a čtyři z pěti by byli ochotni obětovat část příjmu výměnou za větší svobodu a autonomii. Firmy, které na tato očekávání nereagují, riskují odchod talentů.
Česká republika: zaměstnanci chtějí smysl, uznání a kvalitní nástroje pro práci
Situace v České republice kopíruje globální trend, a v některých ohledech ho dokonce překonává. Podle lokální části průzkumu má zdravý vztah k práci pouze 21 % českých pracovníků – jen o procentní bod více než celosvětový průměr. Více než polovina zaměstnanců (55 %) cítí rostoucí tlak a nároky a 47 % má dojem, že firmy stále více upřednostňují zisk před lidmi. Až 70 % českých znalostních pracovníků navíc otevřeně říká, že organizace staví byznysové výsledky nad zaměstnaneckou zkušenost. To potvrzuje, že důvěra, bezpečí a férové zacházení jsou témata, která dnes rezonují i v tuzemských firmách.
Čeští zaměstnanci zároveň jasně říkají, co ke spokojenosti potřebují. Nejvíce jim záleží na pocitu kompetence, smyslu a možnosti růstu, tedy na tom, aby jejich práce měla viditelný dopad a aby měli prostor se rozvíjet. Problémem však je, že většina pracovníků není spokojena ani s jedním z klíčových pilířů naplnění a často jim chybí moderní pracovní nástroje. Pouze 21 % českých zaměstnanců uvádí, že mají k dispozici technologie, které potřebují pro efektivní práci, což je srovnatelné s globálním průměrem.
„Čeští zaměstnanci jsou pracovití, loajální a ochotní růst – ale potřebují k tomu kvalitní podmínky. Výsledky jasně ukazují, že české firmy mohou výrazně posílit spokojenost i výkonnost tím, že zaměstnancům poskytnou důvěru, smysluplné vedení a moderní technologické vybavení. Investice do lidí a technologií dnes není benefit, ale zásadní podmínka konkurenceschopnosti,“ říká Kateřina Barbier, výkonná ředitelka HP Česká republika.
Výsledky letošního HP Work Relationship Indexu tak vysílají jasný signál: budoucnost práce bude patřit organizacím, které staví lidi do centra, investují do smyslu, technologií a flexibility a budují prostředí založené na důvěře a uznání.