Počet pracovníků, kteří za uplynulý rok změnili obor, i navzdory pandemii a nucenému pozastavení či utlumení činnosti firem z mnoha oblastí klesá. Obor změnilo pouze 14 % ekonomicky aktivních lidí. Pro 59 % z nich byla tato změna trvalá, zbývajících 41 % však věří, že šlo o změnu dočasnou a k původnímu oboru se vrátí. V následujících dvou letech plánuje změnu oboru více než třetina zaměstnanců, a to nejčastěji z důvodu osobní potřeby změny nebo kvůli proměnám pracovního trhu. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Během svého profesního života změnilo pracovní obor 75 % lidí – 49 % v průběhu své kariéry a 26 % ihned po studiu. „Pandemie přinesla na trh práce nejistotu, lidé upřednostňují stabilitu a bojí se experimentů a změn. I proto v uplynulém roce změnilo obor pouze 14 % ekonomicky aktivních lidí, což je oproti předchozím letem nemalý pokles,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group. Nejčastěji dle něj lidé odcházeli z administrativních pozic, z gastronomie a pohostinství nebo z výroby, což jsou obory, které široce zasáhla epidemiologická opatření. Při změnách pak respondenty nejvíce lákala oblast vzdělávání, prodeje či logistiky. I když obecně k nejatraktivnějším oborům patří IT, lidé o něm příliš při plánování změn neuvažují. Uvědomují si totiž nutnost náročné rekvalifikace. Nejmenší chuť ke změnám mají vysokoškoláci, zejména IT experti a inženýři, největší naopak ženy a zaměstnanci do 35 let.

Změně pozice i oboru jsou nejvíce otevřeni zaměstnanci podnikových služeb

V příštích dvou letech zvažuje změnu oboru více než třetina lidí. Nejčastěji o tom uvažují pracovníci z podnikových služeb, nejméně často lidé z IT. „Zaměstnanci působící v podnikových službách patří k těm nejspokojenějším, i přesto jsou změnám otevřenější než pracovníci z ostatních oborů. Jedním z důvodů je skutečnost, že se pod vlivem technologií a automatizace mění charakter jejich práce. Lidé se obávají, že by jejich pozice mohla zaniknout, nebo by se museli rekvalifikovat,“ říká Martin Malo s tím, že jde o obavy liché. Navíc centra podnikových služeb své lidi na změny připravují s pomocí svých vzdělávacích programů a nadále aktivně nabírají.  Novou práci si hledá přibližně 24 % respondentů a dobré nabídce je otevřeno dalších 34 %. Obor chtějí zaměstnanci změnit v 66 % případů z důvodu osobní potřeby změny, dalších 34 % respondentů ale jako důvod uvádí změny na trhu práce.

Necelá čtvrtina pracovníků se připravuje na změnu charakteru své práce

Nové technologie se netýkají jen oboru podnikových služeb, dle Světového ekonomického fóra změní do roku 2025 až 85 milionů pracovních míst z nejrůznějších sektorů. Nové pozice budou souviset s dělbou práce mezi stroji a lidmi a budou vyžadovat porozumění tomu, jak lze digitální technologie používat. Jen malá část zaměstnanců si však možné změny na trhu práce či v rámci vlastní pozice připouští. Pouze 15 % respondentů si myslí, že se v důsledku automatizace a digitalizace jejich pracovní pozice změní, 4 % se pak domnívají, že jejich místo zanikne. Na změnu charakteru své práce se 23 % respondentů připravuje ze své vlastní iniciativy, 12 % z popudu zaměstnavatele. Až třetina respondentů sleduje novinky ve svém oboru, dalších 27 % si rozšiřuje dovednosti nebo se učí cizí jazyky. „Obecně se nejvíce vzdělávají IT pracovníci, nejméně naopak modré límečky. Lidé z obchodu, retailu a marketingu nadprůměrně rozvíjí své měkké dovednosti a sledují novinky z oboru,“ doplňuje Martin Malo a dodává: „Z průzkumu jsme však také zjistili, že až v 58 % případů vzdělávací aktivity zaměstnavatelé nijak nepodporují.“