Po duševní stránce se výborně cítí jen 1 z 10 zaměstnanců, výrazně negativně přitom ovlivňuje psychiku lidí jejich zaměstnání, a to zejména u mladých zaměstnanců. Přesto zaměstnavatelé psychické zdraví svých zaměstnanců zatím moc neřeší. Podle poloviny českých zaměstnanců zaměstnavatel jejich duševní zdraví dokonce úplně opomíjí. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců společnosti Up Benefity mezi více než 1 000 zaměstnanci tuzemských firem a organizací.
Duševnímu zdraví se v poslední době začíná přikládat čím dál tím větší význam, aspoň mezi zaměstnanci.
89 % z nich by ve prospěch svého duševního zdraví rádo dělalo více. Není divu, když po psychické stránce se výborně cítí jen 9 % z nich. Vůbec nejvíce si na svůj psychický stav stěžují zaměstnanci z generace Z.
„Již delší dobu je evidentní, že mladí lidé se na své psychické zdraví zaměřují výrazně více než předchozí generace, a to se výrazně promítá i do jejich pracovního života, spokojenosti ve stávající práci i do rozhodování při výběru nového zaměstnání,“ říká Stéphane Nicoletti ze společnosti Up Benefity, která se věnuje komplexní péči o zaměstnance již 30 let.
Většina zaměstnavatelů zatím ale tento trend přehlíží. 50 % zaměstnanců registruje nulovou podporu svého psychického zdraví ze strany zaměstnavatele, další zhruba čtvrtina pak dostává pouze drobné benefity. Jen 10 % zaměstnanců se může naopak chlubit nadstandardní péčí a podmínkami, které jim zaměstnavatel poskytuje.
„Trend se nicméně pomalu začíná obracet a péče o duševní zdraví se dostává do popředí i mezi zaměstnavateli. Psychická pohoda totiž úzce dopadá na efektivitu zaměstnanců, jejich motivovanost i celkovou spokojenost ve stávající práci, což jsou z dlouhodobého pohledu pro zaměstnavatele klíčové parametry,“ říká Nicoletti.
Za zhoršenou psychikou stojí často práce
Souvislost mezi prací a duševním zdravím je přitom neoddiskutovatelná, což potvrzují i další výsledky Barometru. Podle nich dvakrát více lidí vnímá negativní dopady zaměstnání na svou psychiku než ty pozitivní. Opět nejhůře toto propojení vnímá generace Z, když více než polovina této věkové kategorie potvrzuje, že práce má na jejich psychiku negativní vliv.
Zhruba 30 % zaměstnanců zažívá v souvislosti s výkonem svého zaměstnání průběžný nebo opakovaný stres, vnitřní neklid až pocity úzkosti. Čtvrtina má problémy se spánkem, ať už jde o jeho kvalitu nebo délku. 23 % přičítá práci také bolesti hlavy či migrény a 7 % dokonce stavy paniky nebo neovladatelnosti vlastního chování. To vše jsou přitom první signály syndromu vyhoření, který je v Evropě stále znepokojivějším jevem. Například podle studie německé farmaceutické skupiny Stada z roku 2022 patří Česko z hlediska vyhoření zaměstnanců dokonce mezi 3 nejpostiženější země v Evropě.
„Jelikož platí, že čím mladší generace zaměstnanců, tím větší důraz na psychické zdraví, budou se muset zaměstnavatelé brzy soustředit na psychiku minimálně stejně jako na fyzické zdraví. A to nejen na úrovni jednotlivců, ale speciálně i na pracovištích, kde jsou lidé vystaveni většímu tlaku na pracovní výkon nebo častějším stresovým situacím,“ popisuje Nicoletti.
Mnoho správných cest
Možností, jak podpořit psychické zdraví zaměstnanců je přitom mnoho, a každému vyhovuje něco jiného. Podle výsledků Barometru chtějí zaměstnanci pro své duševní zdraví především trávit více času v přírodě, lépe spát, dopřát si wellness či lázně, zdravěji se stravovat, sportovat nebo se věnovat uvolňovacím cvičením, józe apod.
„Jedním z výrazných stresorů poslední doby je dlouhodobý pokles kupní síly, díky kterému většina lidí omezila právě aktivity, které jim dělaly radost a umožnily jim zrelaxovat. Volnočasové benefity umí tento výpadek kompenzovat, i proto zájem o ně roste,“ říká Ela Honická, HR ředitelka společnosti Up Benefity, a dodává: „Doslova renesancí prošel příspěvek na stravování. Kromě pravidelného stravování zaměstnance totiž takový společný oběd s kolegy upevňuje vztahy ve firmě a dává možnost během pracovního dne na chvíli vypnout.“
