Příprava zákona o sociálním podnikání nabírá zpoždění. Podle původních plánů měla vláda mít koncem loňska hotový návrh paragrafů, zatím nedostala ještě ani obrysy normy. Tým ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) takzvaný věcný záměr zákona zveřejní v nejbližších dnech, řekla dnes ČTK Dienstbierova náměstkyně Martina Štěpánková. V adresáři sociálních podniků, který spravuje obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit, je nyní 222 sociálních firem. Oficiální rejstřík neexistuje.
„Za zpožděním zákona je komplikovanost přípravy. Je to v České republice nové. Sociální podniky sice existují, ale právní uchopení není úplně jednoduché,“ uvedla Štěpánková. Zahraniční experti podle ní varují před silnou regulací a kontrolou sociálních podniků, a také před přílišnou administrativou.
Podle Štěpánkové sociální firmy fungují už nyní i bez vlastního zákona. Ten by měl ale nastavit jasná pravidla. Sociální podnik by měl zaměstnávat 30 procent znevýhodněných pracovníků – dlouhodobě nezaměstnaných, postižených, přistěhovalců, příslušníků menšin či lidí před penzí, kteří místo hledají obtížně. Polovinu zisku bude nutné investovat zpět do provozu. Na sociální podnikání je možné získat peníze z evropských fondů.
Náměstkyně uvedla, že sociální podnikání by mohlo pomoci také při řešení situace v ghettech, kde bývá většina dospělých bez práce. Využívat by ho mohly i obce. „V oblastech, kde sociální podniky existují, je jiný vztah mezi menšinou a většinou než třeba o dvě dědiny dál,“ shrnul slovenské zkušenosti Michal Polák ze slovenského ministerstva financí. Podle něj stejně jako v Česku ale není slovenská sociální ekonomika zatím příliš rozvinutá. Tamní zákon se také připravuje.
V EU pracuje v sociálních firmách v průměru 6,5 procenta všech zaměstnanců. V některých státech je podíl i kolem 12 procent. Celkem podle ředitelky Otevřené společnosti Marty Smolíkové v EU našlo v sociálních podnicích práci na 40 milionů lidí. „Nové členské země jako my jsou v sociálním podnikání velice pozadu,“ uvedla. Podle ní není nereálné, že by sociální podniky v Česku mohly zaměstnat až 50.000 lidí. Klesly by tak i výdaje na podpory a dávky a rostl příjem z daní a odvodů, podotkla Smolíková.
V Česku sociálních podniků přibývá, za poslední tři roky se jejich počet ztrojnásobil. Zatímco na podzim 2012 jich bylo v internetovém adresáři 70, teď je jich tam 222. Třetina firem podnikala v gastronomii, víc než pětina poskytovala zahradnické a úklidové služby či údržbu nemovitostí.
Zákon o sociálním podnikání by měl podle původního plánu platit od ledna příštího roku. Věcný záměr měl být loni v prvním čtvrtletí, paragrafy koncem roku. Termín se pak odsunul. Podle letošního legislativního plánu měl kabinet mít obrysy normy v lednu.
