Pracovní trh je stále vyčerpaný, volní lidé zkrátka nejsou. Udržet si stávající zaměstnance, aby je nepřetáhla konkurence, a ještě v případě potřeby sami získat „novou krev“ je tak pro firmy stále těžší. Jak ale ukazuje průzkum společnosti Pluxee, v tomto boji zaměstnavatelům dobře slouží zaměstnanecké benefity. Co všechno využívají?
Podzim je na pracovním trhu tradičně top sezonou. „Právě v podzimních měsících totiž obvykle firmy nabírají nejvíce nových zaměstnanců,“ vysvětluje Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity), která je největším poskytovatelem benefitních systémů u nás.
Potvrzuje to i aktuální průzkum společnosti ManpowerGroup, který ukazuje, že by měl ke konci letošního roku pracovní trh mírně růst. Zvýšit počet zaměstnanců podle průzkumu plánuje 31 % zaměstnavatelů, 46 % nepředpokládá žádné změny a pokles očekává 21 % zaměstnavatelů. Nejoptimističtější jsou v oblasti náboru firmy z oblasti IT a z odvětví financí, pojištění a nemovitosti. „Přilákat nové zaměstnance na přehřátém pracovním trhu ale není vůbec snadné,“ říká Machová. „Zásadní je proto rovněž udržet si stávající kvalitní zaměstnance, k čemuž firmy využívají i zaměstnanecké benefity.“
Potvrzuje to i průzkum, který pro společnost Pluxee zpracovala agentura Ipsos. 51 % zaměstnavatelů v něm jako nejčastější důvod pro poskytování benefitů uvedlo retenci a loajalitu zaměstnanců, zásadní je i podpora zaměstnanců v aktivitách a službách v souladu s HR strategií firmy, 20 % je také využívá jako konkurenční výhodu oproti ostatním firmám při náboru zaměstnanců.
O jaké benefity zaměstnanci stojí?
Mezi zaměstnanci přitom mají podle průzkumu Ipsos největší úspěch benefity, které jim přilepší finančně a ty, které jim umožňují lépe sladit soukromý a pracovní život. Populární je tak dovolená nad rámec zákonných nároků, pružná pracovní doba a možnost práce z domova (home office), pochopitelně mzdové bonusy, a také využívání pracovní technologie nejen pro práci. Průzkum také ukázal mezi zaměstnanci zvýšený zájem o předplacené karty na volný čas a cafeteria systémy. „Je zřejmé, že zaměstnavatelé již začínají chápat, že právě nabídka benefitů, jejich rozmanitost a flexibilita jim může poskytnout konkurenční výhodu na trhu práce,“ konstatuje Machová. Podporu stravování pak už zaměstnanci i zaměstnavatelé považují spíše za standard, dostává ji 73 % zaměstnanců. Zaměstnavatelé si uvědomují, jak důležitý tento benefit pro zaměstnance je, a zároveň jim pomáhá se odlišit na trhu práce. Průzkum ale ukázal, že i tady dochází ke změnám, zejména k technologickým. „Papírové stravenky jsou na ústupu a mnoho firem přechází na stravenkové karty. Časem bychom ale chtěli dosáhnout úplného přechodu do digitální podoby, abychom tak mimo jiné šetřili uhlíkovou stopu,“ doplňuje Tereza Knířová, šéfka komunikace v Pluxee.
Udržení mladých talentů z generace Z
V rámci HR strategií ale musí zaměstnavatelé obecnou „náborovou linku“ doplnit dalšími specifickými kroky. A to podle generačního zastoupení zaměstnanců ve firmě. U starších generací, tedy těch „z minulého století“, kteří na pracovním trhu už nějaký ten čas působí, je to snadnější. U generace Z, tedy lidí narozených v novém tisíciletí, se to firmy teprve učí. „Životní postoje této generace, která na pracovní trh teprve vstupuje, se totiž proti předchozím generacím v mnohém liší. Neznamená to, ale že by je firmy neuznávaly. Naopak. Z pohledu náboráře vnímám, že mladší generace ve věku 18–27 let má potřebné schopnosti pro efektivní výkon práce, ačkoli jejich přístup k pracovnímu prostředí se může značně lišit. Důležité je také to, že mladí zaměstnanci mají k dispozici správné technologie a nástroje, které jim umožňují dosahovat dobrých výsledků. Největší roli pak hraje rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, což je pro jejich spokojenost klíčové,“ vysvětluje Machová.
Generace Z má jiné priority
Právě work-life balance je totiž pro nastupující generace zcela zásadní. „Oproti starším generacím tak upřednostňují mnohem častěji pružnou pracovní dobu. A očekávají, že pokud to výkon práce umožňuje, budou mít možnost pracovat z domova, čímž ušetří čas nutný k dojíždění, který raději věnují sobě, svým koníčkům nebo rodině,“ říká Machová. Pro představu, možnost home office podle průzkumu Pluxee aktuálně využívá zhruba 17 % zaměstnanců, přičemž nejvyšší zastoupení (35 %) má právě ve věkové kategorii 18–25 let. Oblíbený je u generace Z i Cafeteria systém. Ukazuje se, že tato generace více kvituje svobodu výběru a možnosti volby oproti mileniálům a boomerům. Oproti starším generacím také mladí lidé z generace Z žádají finanční benefity. Tedy nejen ideálně nadstandardní mzdu, ale také 13. a 14. plat, bonusy a prémie společně s příspěvky na dovolenou.
„Protože zaměstnavatelé v mladší generace věří, může to být i jeden z důvodů, proč firmy na jejich vysoké nároky přistupují. Někdy i u absolventů,“ doplňuje Machová. A to přesto, že kariéra pro mnohé mladé lidi není na prvním místě. Oproti předchozím generacím, které měly velký drive a chtěly se co nejdříve dostat do vedoucích pozic, se ty mladší do šplhání po kariérním žebříčku příliš neženou. „Mladší ročníky si častěji, než tomu bylo dříve, vyhodnotí, že jim více zodpovědnosti a stresu za větší peníze nestojí. Je to určitě zajímavá výzva pro vedoucí pracovníky, kteří nyní hledají pro své podřízené i jiné způsoby motivace,“ zdůrazňuje Machová.
Jak přilákat nové lidi?
A je zde ještě další důvod, proč si mladé lidi musí zaměstnavatelé hýčkat. Češi totiž nejsou příliš ochotni práci měnit. V průzkumu Pluxee uvedlo 64 % zaměstnanců, že je v práci spokojeno, loni bylo číslo podobné. Třemi nejdůležitějšími atributy je pro ně dobré finanční ohodnocení, dobrý kolektiv a bonusy a prémie. Pro lidi starší generace ve věku 55–65 let je pak poměrně zásadní také jistota práce. „Právě z toho nejspíš pramení i jejich menší ochota práci změnit, než je tomu u mladších ročníků,“ domnívá se Machová. Ti zaměstnanci, napříč všemi generacemi, kteří o změně zaměstnání uvažují, by k rozhodnému kroku „rozhoupala“ nabídka vyšší mzdy. Motivátorem, který nabývá na síle, a který by zaměstnance přiměl ke změně, jsou pak také špatné mezilidské vztahy na pracovišti.
„Dobré vztahy a příjemná firemní kultura se dá přece jen vybudovat. Na stále vyšší mzdy, které by lidi ke změně přesvědčily, ale mnoha podnikům začíná docházet rozpočet. Jednou z věcí, kterou se mohou společnosti odlišit, a získat tak konkurenční výhodu, jsou tedy již zmíněné benefitní balíčky,“ doplňuje Machová. Jenže ty musí být správně nastavené. A zde je obrovský rozkol mezi pohledem zaměstnanců a zaměstnavatelů. Pouze 47 % zaměstnanců v průzkumu Pluxee uvedlo, že je s benefity spokojeno, ovšem 75 % zaměstnavatelů se domnívá, že jejich zaměstnanci jsou s benefity spokojeni. Na straně firem je tedy ještě co zlepšovat.
