Registrovaná nezaměstnanost v lednu 2026 podstatně rostla. Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny. Vysokým tempem se zvyšuje i dlouhodobá nezaměstnanost. Autory studie think tanku IDEA jsou Jakub Grossmann a Daniel Münich.
Registrovaná nezaměstnanost v lednu ’26 podstatně rostla. Za nárůst mohou jak sezonní efekty, tak i změny podpory v nezaměstnanosti platné od 1. 1. 2026. Rozdíl mezi počtem příchozích a odchozích na úřadech práce byl výrazně vyšší než v lednech posledních let (Graf 2). Přesto patří nezaměstnanost v ČR stále k nejnižším v EU27.
Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci ledna ’26 (5,1 %) se oproti před-covidovému lednu ’19 zvýšil o 1,9 procentního bodu (p. b.): u mužů o 1,6 p. b., více u žen o 2,1 p. b. Rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži ženami se díky sezónním efektům v posledních měsících snížil.
Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Dlouhodobá nezaměstnanost od ledna ’25 roste vysokým tempem a vrací se k úrovním roku 2017.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Řídící pracovníci a Specialisté.
Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u žen.
Výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy.
Během prvních 3 měsíců nezaměstnanosti byla pravděpodobnost jejího ukončení výrazně nižší než před nástupem pandemie covid-19. Znatelně poklesla pravděpodobnosti ukončování nezaměstnanosti 4–6 měsíce po jejím začátku.
Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+3,3 p. b.), Karlovarský (+3,2 p. b.) a Liberecký (+2.8 p. b.).