Přemysl Souček
Upozornit na svoje silné stránky, pochválit se za úspěchy a přitom nepůsobit nabubřele a jako „prázdná nádoba“, to je trochu věda. Populární americké příručky v téhle oblasti neposkytují pro české prostředí funkční návody. Co radí tuzemští personalisté?
Je lepší napsat: „Jsem vysoce motivovaný s inovativním přístupem k výzvám,“ nebo jen „blablabla kykyryký?“ Oba výroky mají zhruba stejnou vypovídací hodnotu. Přesto jsou životopisy plné podobných obratů. Lepší je ovšem napsat něco, co bude mít někdo důvod číst.
Svůj životopis můžete sestavit ze samých moderních klišé a frází, které na nezkušeného personalistu udělají dojem. Jenže nikdy nevíte, jestli se váš životopis dostane do rukou právě takovému „juniorovi“. A ten zkušený vás velice rychle odhalí. Stejně tak nejistá je sázka na sebechválu amerického střihu. Daleko rozumnější je naučit se psát (a mluvit) sami o sobě prostřednictvím srozumitelných faktů. Ty mluví samy za sebe. A otevírají dveře k pohovorům a k zaměstnání. Jak se to dělá?
Konkrétně a pravdivě
Kdyby se světový skladatel filmové hudby Hans Zimmer někde ucházel o práci skladatele, nepsal by do životopisu, že se snaží svojí hudbou organicky a neotřele doplnit filmové dílo a podtrhnout jeho klíčové sekvence s důrazem na hluboký lidský a umělecký prožitek. Napsal by, že složil hudbu k filmům Rain Man (nominace na Oscara), Piráti z Karibiku, Gladiátor, Šifra mistra Leonarda, Poslední samuraj, Lví král (Oscar za nejlepší hudbu) a zdaleka by nebyl na konci svého seznamu.
Úplně stejně má postupovat uchazeč o práci, který má zaměstnavateli co nabídnout. Prostě konstatovat, co umí a co umí ještě lépe a rovnou to dokládat. Někoho to možná překvapí, ale cizí a newspeaková slova k tomu nejsou potřeba. Přeci není potřeba se nutně zajímat „o inovativní možnosti řešení“, když se můžete „zajímat o nové způsoby řešení.“ Vy potřebujete svým životopisem zaujmout. Zaujmete však používáním slov a frází, které už leckdy ani nemají reálný obsah?
Při snaze zaujmout personalisty – protože o nic jiného při poslání životopisu nejde – se zkrátka vyplatí zbytečně nekecat. Nezamlčovat ani nepřehánět. Když se bude někam hlásit například bývalý obchodní ředitel firmy, je lepší uvést fakta typu: „V době mého působení u předchozího zaměstnavatele rostl zisk firmy o 10 % rychleji než většině konkurence,“ než zbytečně přehánět a chvástat se, že šlo o několikanásobné nárůsty, zatímco ve stejné době konkurenti krachovali. A vyplatí se předem v pozitivním smyslu vysvětlit i případné neúspěchy, protože dnes, v době internetu, si každý personalista neúspěchy kandidátů snadno zjistí a možná ne v úplně správném úhlu pohledu.
Rady personalistů
Zároveň je pravda, že personalisté mají na každý životopis jen velmi málo času. Můžou to být i jen desítky sekund. Zaměřují se proto především na informace o současné a předcházející práci uchazeče. To, co můžete nabídnout, proto soustřeďte hlavně do nich.
Uvažujte o tom, co je asi rozhodující pro výběr uchazečů na danou pozici. Zdůrazňovat své úspěchy ve vůdčí pozici nemá smysl, pokud se hlásíte na místo recepční. Naopak nemá smysl věnovat se svému respektování autorit, když chcete získat místo, kde je důležité samostatné rozhodování.
Personalistu zajímá především: jméno, délka současného a předchozího zaměstnání, předchozí a současná pozice a současný zaměstnavatel.
Webové stránky společnosti Grafton, jedné z největších personálních agentur, nabízejí tipy na slova, jejichž použití je sice svůdné, ale zároveň zkušeného personalistu před uchazečem varuje: Inovativní, motivovaný, kreativní, zodpovědný, dynamický, autoritativní, organizační typ, analytické myšlení, orientovaný na výsledky, orientovaný na spolupráci v týmu, guru, unikátní, neuvěřitelné.
Možná si řeknete, co je divného na tom, když o sobě někdo napíše, že je zodpovědný? Vůbec nic. Jen je to jeden ze základních předpokladů, aby člověk vykonával svoji práci dobře. Takže není důvod se o tom zmiňovat. A stejně je to s většinou uvedených slov. Proč psát, že je někdo motivovaný? Nemotivovaný uchazeč se přeci vůbec nemusí hlásit, kdo by ho chtěl?
Pokud taková slova chcete za každou cenu použít, dodejte jim český obsah. Nejlépe tím, že stručně popíšete svoji konkrétní zkušenost. Jenže zároveň potřebujete, aby životopis nebyl bezdůvodně příliš dlouhý. Takže bude pravděpodobně jednodušší se uvedeným slovům úplně vyhnout.
Alchymie personalistů
Tím, že personalisté mají na každý životopis jen omezený čas, uvítají, když jim dodáte jasné orientační body. Paradoxně jako takové body slouží podobná slova jako ta, která není dobré používat. Mají být nejlépe na začátku věty a ve spojení se slovesem. Takže, pokud chcete jít personalistům na ruku, pište věty se slovy jako: vymyslet iniciativu, pěstovat vůdcovské schopnosti, aktualizovat organizaci a podobně. Zajímavě to opět rozebírají na stránkách agentury Grafton.
Z dosud napsaných řádek je každopádně zjevné to, že personalista je jen člověk. Snaží se zjednodušit si práci co nejvíc a k tomu chce mít dobré výsledky. Navíc posuzuje člověka podle toho, co o sobě napíše, přitom pravidelně píše stále méně lidí.
Takže uchazeči o práci by měli sázet na pravdivou výpověď o svých schopnostech, které se můžou firmě hodit, doloženou konkrétními příklady. Tím by mohl zaujmout. K tomu přidat pár slov, jež nyní personalisté rádi vidí. A důsledně nepoužít slova, která naopak rádi nevidí. To znamená, že rozesílat univerzální životopis je ztráta času. Protože zdaleka ne všechny firmy, byť v jednom oboru a na stejnou pozici, hledají stejného člověka.
