Nastupující technologie, řazené někdy do společné kategorie Průmysl 4.0, mění pracovní prostředí i povahu práce. Jeden z významných trendů zde představuje rozšířená či virtuální realita. I když zatím nejviditelnějším příkladem využití jsou počítačové hry, objevují se i první pokusy jejího nasazení v podnikovém prostředí, například v oblasti vzdělávání nebo při prodeji dražšího zboží.
Asociace ABSL odhaduje, že v roce 2025 se bude virtuální či rozšířená realita používat prakticky ve všech prodejních aplikacích. Nejen v obchodu, ale i na pracovištích v řadě dalších oborů začíná revoluce svým dopadem srovnatelná s robotizací.
Virtuální (VR) či rozšířenou (AR) realitou v pracovním prostředí se myslí všemožné chytré brýle, čočky nebo head sety, které mohou uživateli vytvářet vlastní prostředí nebo doplňovat viditelný reálný svět o další vrstvu informací a funkcí. Přesná čísla o objemech trhu VR se různí, podle předpovědi IDC však dosáhnou celkové příjmy z AR/VR v roce 2020 162 miliard dolarů. Budoucí rozmach VR v podnicích dokládá i průzkum Deloitte, v němž již před rokem 52 společností z žebříčku Fortune 500 uvádělo, že VR/AR testují nebo nasazují. „Uplatnění těchto systémů v podnicích přitom může být relativně široké – od vzdělávání, přes podporu kreativní činnosti, jako jsou například návrhy či projekty, až po prodej,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL. Nasazení VR/AR postupuje zatím nejrychleji v leteckém a automobilovém průmyslu, ale také v energetice, utilitách, ropném či plynárenském sektoru. Obrovské perspektivy mají tyto technologie v maloobchodu. Základní hardware pro VR/AR zlevňuje, takže příslušné projekty již nemusí mít jen povahu experimentů a sloužit k získávání zkušeností, ale nabízejí i přímou návratnost investic. Rozšíření AR/VR do všech zmíněných oblastí pak přinese výraznou změnu i oboru podnikových služeb. „Očekáváme, že firmy budou na změny související se zaváděním virtuální reality reagovat další centralizací procesů a jejich převedením do center podnikových služeb. Půjde například o prodej, kontakt se zákazníky, analýzy dat, vývoj a správu rozhraní apod.,“ vypočítává dopady Jonathan Appleton. Nové procesy pak dají vzniknout i novým pracovním pozicím, k nimž budou patřit například specialisté na návrhy a řízení virtuálních obchodů, designéři virtuálních prostředí či jejich testeři.
Příklady využití AR/VR v podnikovém prostředí
Oblastí využití virtuální reality v podnikovém prostředí může být opravdu mnoho. Technologie VR například umožňuje spolupráci lidí na různých místech, přičemž jde daleko za možnosti dnešních videokonferencí. Specialisté v kanceláři či laboratoři díky ní mohou třeba vidět, jak vypadá konkrétní zařízení při zásahu servisního technika v terénu. K dispozici jsou také virtuální tabule nebo digitální modely produktů či zařízení, na nichž mohou různé týmy spolupracovat v reálném čase.
Virtuální realita zprostředkovává informace a jejich kontext mnohem dokonaleji než současné technologie. Ve speciálních brýlích tak například technik vidí, jak do sebe reálně zapadají elektrické součástky, a ve stejném prostředí má o nich k dispozici i dodatečné informace.
Podobné technologie se dají nasadit i při řízení dodavatelského řetězce nebo logistiky. Například v některých firmách specializovaných a přepravu zboží jsou již dnes zaměstnanci, kteří kompletují zásilky, vybaveni chytrými brýlemi, které vizuálně zobrazují místo na přepravním vozíku, kam musí být daná položka objednávky umístěna.
V prostředí VR lze také velmi názorně spouštět nejrůznější simulace, a to včetně ekonomických scénářů. Stejně tak je možné si do prostředí jako další osu vnést čas a zkoumat příslušná data a jejich vývoj v čase.
VR se také často používá při školení, nejčastěji pilotů nebo řidičů a nově například i kuchařů. Stejně tak ale může být virtuální realita k dispozici i pro hosta při objednávání jídla či zákazníka, který si nakupuje oblečení či kosmetiku. Velký potenciál mají tyto technologie i v cestovním ruchu, při prodeji nemovitostí či při návrzích interiérů.
Integrace do podnikového IT
Důležitou otázkou bude i integrace virtuální reality do celého ekosystému podnikového IT, která s sebou ponese poměrně zásadní změnu požadavků na výkon, kapacitu sítí a datová úložiště. Klíčové ovšem bude zejména propojení na ERP a CRM systémy, aby se mohly snadno zapisovat všechny transakce realizované ve VR. Významnou roli budou mít i analytické aplikace vybavené umělou inteligencí, které budou pracovat s obrovským množstvím dat o chování zákazníků/uživatelů, kteří vstoupili do virtuálních prostředí. „Výstupy z analýz bude následně možné využívat ke generování dalších nabídek, řízení reklamy i úpravě zákaznické zkušenosti na míru, což bude dalším z úkolů center podnikových služeb,“ říká na závěr Jonathan Appleton.
