Platformová práce v České republice je zatížena řadou mýtů a narativů, které její fungování aktivně podporují. Klíčová je představa, že tento typ zaměstnání lidem zajišťuje flexibilitu, vysoké výdělky a autonomii. Podle aktuální studie SYRI ale příjmy často neodpovídají očekáváním a lidé pracující jako kurýři nebo řidiči na objednávku pomocí aplikací podléhají neprůhlednému algoritmickému řízení, které zásadně omezuje jejich skutečnou kontrolu nad prací.
Fenomén platformové práce ovlivňuje podobu pracovního trhu už více jak 15 let, nicméně v posledních letech stále nabývá na důležitosti. Podle některých studií bezmála polovina dospělé populace (44,2 %) někdy vykonávala nárazovou či jednorázovou práci zprostředkovanou digitálním způsobem, tedy s pomocí internetových stránek či mobilních aplikací, souhrnně nazývaných „digitální platformy“. „Tento typ práce se významně rozšířil během pandemie covidu-19. Jednak proto, že vzrostla poptávka po službách, jako je např. dovážka jídla nebo potravin, ale také proto, že se k této formě práce uchýlili lidé, kteří přišli o práci např. ve službách nebo gastronomii,“ uvedla Marie Heřmanová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Ze studie SYRI na toto téma mj. vyplývá, že ačkoliv se platformy tváří jako flexibilní, je naopak práce pro ně nejistá, a to nejen kvůli algoritmům, ale i kvůli vysoké konkurenci a tlaku na neustálé pracovní nasazení. „Většina pracovníků pracuje stejně nebo více jako v běžném zaměstnání a nemůže si dovolit žádné výpadky, jinak hrozí, že nepokryjí životní náklady“ uvedla Heřmanová.
Práce pro platformy v gastro nebo taxislužbách, které jsou pro tuto oblast nejtypičtější, organizují digitální platformy za využití AI. Tento algoritmický management je pro zaměstnance určujícím aspektem jejich každodenní práce. Zkušenosti s jeho chováním lidé ale často vnímají ambivalentně. V rozhovorech například upozorňovali na skutečnost, že se algoritmus mění a bez logického důvodu preferuje jiné řidiče. „Změnu rozhodování algoritmu pracující vnímají negativně, protože jí nemohou nijak předejít ani ji nelze nijak rozklíčovat. V rozhovorech tyto poznámky zaznívaly poměrně často,“ uvedla Heřmanová. Zaměstnanci si ve snaze na systém vyzrát píšou osobní poznámky ohledně toho, jak se aplikace chová, aby případně mohli změny vyhodnocovat dlouhodobě. Řidiči porovnávají tyto poznatky a poznámky ve svých uzavřených komunitách (facebookové skupiny nebo společné chaty na WhatsAppu) a společně se snaží algoritmus dané společnosti „mapovat“.
Platformový kapitalismus podle Heřmanové narušuje rodinný život, péči o děti a domácnost, protože při psychicky vyčerpávajících směnách vytváří iluzi, že tato péče není potřeba nebo že si ji každý jednotlivě zvládne zajistit „mimo pracovní dobu“, která však často prakticky neexistuje. „Pro skutečné zlepšení podmínek platformových pracujících je proto nezbytné otevřeně pojmenovat strukturální nerovnosti a skryté náklady spojené s platformovou ekonomikou,“ uvedla Heřmanová.
Evropský parlament loni schválil směrnici, jejímž cílem jsou právě lepší pracovní podmínky pro pracovníky digitálních platforem. Cílem směrnice je větší ochrana a posílení postavení lidí, kteří pracují například jako kurýři nebo řidiči na objednávku pomocí aplikací, a obecně větší transparentnost zaměstnání v nových formách práce. Přijetí evropské směrnice a její důsledná transpozice do českého právního rámce může být podle odborníků prvním krokem, který umožní zlepšit pracovní podmínky v této oblasti. Její skutečný dopad však bude záviset na tom, jak bude transponována do české legislativy – a zda státní administrativa skutečně naplní její ambice, nebo je omezí na minimum.