S příchodem jara bohužel často přichází i tzv. jarní únava a s ní spojená ztráta energie. V zimě náš organismus vyčerpává nedostatek slunečního světla a kvůli všudypřítomným virózám a nedostatku vitamínů i pohybu je náročná na imunitu. Proto býváme na jaře unavení a náchylnější k nemocem. Při dodržování zdravého životního stylu lze následky jarní únavy výrazně minimalizovat. Jeho součástí je kromě správné stravy i pravidelný spánek a odpočinek. V řadě povolání, která vyžadují práci ve směnném režimu, však není taková disciplína možná. Lidé pracující na směny se nemohou přizpůsobit přirozeným biorytmům a řadí se tak do rizikové skupiny, u které v tomto období hrozí vyčerpání po fyzické i duševní stránce.
Podle MUDr. Aleny Večeřové Procházkové je jarní únava jen pojmenováním více různých změn, které na člověka působí během přechodu ze zimního k jarnímu období. Svou roli hraje také posun času ze zimního na letní a výkyvy atmosférického tlaku při proměnlivém počasí. „Změny prostředí nedokážeme ovlivnit, můžeme však ovlivnit svou reakci na ně, a tím zmírnit či dokonce eliminovat jejich dopad na naše zdraví. Můžeme navýšit příjem vitamínů, sluníčko nás vyláká k pobytu v přírodě. Spíš než na pocit a prožívání únavy, které nás orientuje negativně, je vhodné se soustředit na to, jak se o sebe v tomto náročném období dobře postarat. Pro někoho to může znamenat snížení nároků a více odpočinku, pro někoho naopak aktivitu a sport. Orientace na naše potřeby a jejich naplňování nám přináší dobrý pocit,“ doplňuje psychiatryně a psychoterapeutka MUDr. Alena Večeřová Procházková.
Pro člověka je přirozené ve dne pracovat a v noci spát. Lidé pracující ve směnném režimu však svému tělu takový komfort dopřát nemohou. Neuvážené plánování směn může mít navíc negativní vliv na zdraví. S příchodem jara, kdy lidský organismus po zimním útlumu potřebuje čerpat více energie, zažívají tito zaměstnanci mnohem větší fyzické i psychické vyčerpání. To se může projevovat apatií, abnormální únavou, sníženou výkoností, nervozitou a depresemi. K jejich stavu nepřispívá ani přechod ze zimního času na letní, který je připraví ještě o další hodinu spánku.
„Směny by měly být plánované s ohledem na lidské vnitřní hodiny, tzv. biorytmy, aby je narušovaly co nejméně. Ze zkušeností u našich klientů víme, že vychází-li zaměstnavatel vstříc potřebám svých zaměstnanců, a to nejen těm fyzickým, toto riziko se výrazně snižuje, říká Roman Urban, konzultant společnosti Déhora, která se plánováním směn ve firmách fungujících ve směnném provozu zabývá.
Pokud vaše zaměstnání patří do oboru, kde je směnný režim nevyhnutelný, zvýšené únavě se v jarním období asi nevyhnete. Budete-li však dodržovat pár jednoduchých pravidel, můžete negativní následky minimalizovat.
Kvalitní spánek
V první řadě byste si měli dopřát dostatek kvalitního spánku, protože ten ovlivňuje nejen váš zdravotní stav, ale pomáhá regenerovat vaše fyzické síly. Důležitou roli hraje v tomto případě hormon melatonin, jehož hladina se v těle mění podle světla a tmy a nejvíce ho produkujeme právě v noci. Melatonin mimo jiné podporuje přizpůsobení organismu měnícím se ročním obdobím a působí preventivně proti vzniku řady nemocí, včetně rakoviny. Jestliže si kvůli nočním směnám musíte noční spánek vynahrazovat přes den, při vytvoření těch správných podmínek může být stejně kvalitní a produkci melatoninu nenaruší. Ujistěte se, že v místnosti nejsou žádné rušivé prvky, jako jsou zapnuté spotřebiče, je řádně vyvětraná a rozhodně nepodceňujte kvalitní zatemnění. Dodržujte i správnou délku spánku, dospělý člověk by měl spát v kuse až 7 hodin denně.
Vyvážená strava
Práce na směny je často příčinou nepravidelného a mnohdy i nekvalitního stravování. To se u mnoha lidí projevuje nevolností, nechutenstvím nebo poruchami trávení a obezitou. Není vždy jednoduché při rozhozeném pracovním režimu dodržovat zásady zdravého stravování, ale není to nemožné. Důležité je dodávat tělu v pravidelných intervalech vhodné a kvalitní jídlo, a to i během nočních směn. Protože však metabolismus pracuje v noci pomaleji než přes den, jídlo na noční směně by mělo být lehčí než to, které konzumujeme v jiných částech dne. Odlehčený jídelníček, do kterého můžete zařadit spoustu druhů sezónní zeleniny, vám pomůže potíže s jarní únavou překonat.
Nastavení směn a worklife balance
Přirozený biorytmus lidského těla narušuje i nevhodné střídání směn. Nejpřirozenější je řazení směn ranní – odpolední – noční. Tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn. Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. Délka směn by neměla překročit 9 hodin a podceňovat bychom neměli ani řazení směn za sebou. Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %. U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně. Významnou roli hrají přestávky mezi směnami a množství odpočinku pro regeneraci. V tom, jak střídání směn zvládnout bez obtíží vám může pomoci i váš zaměstnavatel. Měl by při plánování směn brát úvahu vaše fyzické i psychické potřeby a zohlednit účinky pracovní doby na vaše zdraví, výkonnost a bezpečnost. Současně by měl naslouchat i vašim osobním přáním, abyste získali tzv. worklife balance, tedy skloubili osobní život s pracovním. Řešením je koncept tzv. samoplánování směn, který do firem zavádí společnost Déhora. V rámci samoplánování mají zaměstnanci možnost zasahovat do rozvrhu svých směn a volit si je podle svých osobních potřeb, ať už fyzických, nebo sociálních. Mohou si tak lépe organizovat svůj volný čas a přizpůsobit se potřebám rodiny, což ocení především rodiče, kteří se musí starat o děti a domácnost.
