Z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že v uplynulých šesti měsících změnilo zaměstnání 20,5 % Čechů. Další více než pětina lidí si aktuálně jinou práci buď aktivně hledá (6,9 %), nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží (15,3 %). Se svým stávajícím zaměstnavatelem je spokojených pouze 65 % zaměstnanců.
Kdo změnil zaměstnání a proč?
Během posledního půl roku změnilo zaměstnání 20,5 % lidí. Míra fluktuace byla jen mírně vyšší u mužů (21,5 %) než u žen (19,5 %), nejčastěji šlo o nejmladší věkovou kategorii zaměstnanců (18 až 24 let). Jako nejčastější důvod pro změnu zaměstnavatele uváděli respondenti průzkumu nespokojenost se stávajícím zaměstnavatelem (35 %, u mužů 41 %), získání lepších pracovních podmínek (32 %, u žen 42 %), a osobní touha po změně (22 %). Pokud jde o obory, tak k největší fluktuaci zaměstnanců došlo v oblasti telekomunikací a poštovních/doručovacích služeb, tradičně v oblasti hotelnictví a stravování, ve finančních službách (banky a pojišťovny) a také ve výrobě potravinářských výrobků. „Oproti předchozímu období výrazně více respondentů měnilo práci kvůli nespokojenosti se svým stávajícím zaměstnavatelem. Toto zjištění je poměrně překvapivé, zejména v kontextu toho, že rok 2019 byl rokem zvyšování mezd a vylepšování pracovních podmínek napříč obory i regiony. Zaměstnavatelé by proto měli zanalyzovat, zda svým lidem nabízí skutečně to, o co mají zájem,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad, a dodává: „Od kandidátů, kteří mění práci, slyšíme jeden hlavní jmenovatel a tím je nespokojenost s kulturou firmy, s její atmosférou nebo s přímým nadřízeným. To bývá hlavním spouštěčem ke změně práce v situaci, kdy se vyskytne finančně lepší nabídka. Zaměstnavatelé by tedy měli vědět, jak si v tomto ohledu stojí a aktivně na dobré firemní kultuře pracovat.“
Kdo hledá novou práci?
Novou práci aktuálně aktivně hledá 6,9 % dotazovaných a 15,3 % se po nových pracovních nabídkách a příležitostech poohlíží. Ženy jsou při hledání nové práce aktivnější než muži, novou práci si aktivně hledá 9 % žen a pouze 4,6 % mužů. Nejaktivněji nové zaměstnání hledají ženy ve věkové kategorii 35 – 44 let (14 %) a muži ve věkové kategorii 25-34 let (9 %). „Ženy, které hledají novou práci, jsou nejčastěji matky od rodin. Zajímají je zejména ty nabídky, které umožňují časovou flexibilitu. U kancelářských profesí je částečná práce z domu či pružná pracovní doba již poměrně etablovaná. V ostatních oborech však nabídka flexibility, ať už jde o zkrácené úvazky či možnost upravit si pracovní dobu, stále pokulhává,“ vysvětluje Alžběta Honsová.
Kdo má obavy ze ztráty zaměstnání?
Podíl zaměstnanců, kteří se velmi obávají, že by mohli přijít o práci, zůstává na cca 6 %. Mírně více se obávají muži (6,7 %) než ženy (5,2 %). Podle Alžběty Honsové mají relativně největší obavy ze ztráty práce lidé pracující v oblasti telekomunikací a poštovních/doručovacích služeb, v sektoru velkoobchodu, maloobchodu a distribuce, a také ve výrobě a průmyslu – zde jde primárně o lidi, kteří pracují na dobu určitou a jsou závislí na sezónní poptávce.
