I když plných 80 procent zaměstnavatelů v loňském roce plošně zvyšovalo mzdy, jen polovina zaměstnanců skutečně přidáno dostala. Třetina si pak plánuje říct o více peněz v průběhu letošního roku. Přestože data ukazují, že reálné mzdy rostou, téměř polovina českých zaměstnanců stále žije od výplaty k výplatě a 11 % se svou mzdou nevychází vůbec. Vyplývá to z průzkumu Grafton Recruitment, do kterého se zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 269 zástupců zaměstnavatelů z České republiky.
Většina zaměstnavatelů (80 %) tvrdí, že v uplynulém roce plošně zvýšila mzdy. Trochu jiný hlas ovšem zní od zaměstnanců, v posledním roce se mzda zvýšila jen polovině z nich. Častěji šlo o límečky bílé (57 %), méně často modré (49 %) a ve většině případů se jednalo o zaměstnance velkých firem (61 %), méně pak o ty, kteří pracují v malých firmách (pouze 39 %). „I když data ukazují, že reálné mzdy rostou, se svou mzdou vychází jen 43 % lidí. Plných 46 % žije od výplaty k výplatě a 11 % se svou mzdou nevychází vůbec,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment. I proto si letos o zvýšení mzdy plánuje říct třetina zaměstnanců.
S plošným navyšováním mezd pak počítají i zaměstnavatelé, pro letošní rok jej plánuje 77 % společností. Nejčastějším důvodem je firemní politika, což uvádí 71 % respondentů. Dvě pětiny firem zmiňují jako důvod i inflaci a třetina se navyšováním mezd snaží zabránit fluktuaci zaměstnanců.
Nejvíce firem plánuje přidávat v Královehradeckém (94 %) a v Jihomoravském kraji (93 %), nejméně v Praze, kde se k tomuto kroku chystá 72 % zaměstnavatelů.
Podobná disproporce mezi tvrzeními zaměstnavatelů a zaměstnanců panuje i v oblasti benefitů. Zatímco z informací firem vyplývá, že benefity v podobě cafeterie, benefitních bodů nebo flexipassů poskytují svým zaměstnancům dvě třetiny společností, zaměstnanci v průzkumu tvrdí, že tento typ benefitů nedostává téměř 60 % z nich. Shoda v názorech nastává jen u dnů volna navíc. Například dny zdravotního volna, tzv. sick days, poskytuje svým zaměstnancům 36 % společností, 38 % pak i další dny placeného volna, jako jsou kupříkladu dobrovolnické dny, dny volna před Vánoci a na Silvestra či dny na vyřízení úředních záležitostí.
„Rozdíly v tom, co tvrdí zaměstnavatelé a co vnímají zaměstnanci, mohou být způsobené špatnou komunikací firem směrem ke svým lidem. Ta by měla být vždy transparentní a dobře pochopitelná,“ říká Jitka Kouba a dokresluje situaci příkladem: „Zvýšení mzdy bylo vloni často jen v řádu několika málo procent, což u nižších rolí představovalo pouze kosmetickou úpravu. Pokud navíc například modré límečky mají kvůli různým směnám – a tedy i různým zákonným příplatkům za noční či práci o svátcích a víkendech – každý měsíc jinou výši mzdy, nemusí na první pohled poznat, že jim zaměstnavatel základní mzdu zvýšil.“
Rovné odměňování? Zatím ne
Navzdory obecnému přesvědčení, že v České republice vydělávají na stejných pozicích muži více než ženy, tři čtvrtiny zaměstnavatelů tvrdí, že v jejich společnostech jsou lidé odměňováni rovně. Zaměstnanci ovšem tento pohled nesdílejí. Jen 35 % respondentů si myslí, že muži a ženy na stejných pozicích vydělávají srovnatelně. Naopak 37 % se domnívá, že muži jsou odměňováni lépe, a 4 % tvrdí, že vyšší mzdy mají ženy. Zbytek respondentů na věc nemá jasný názor. Modré límečky vnímají nerovnost častěji než bílé.
Z analýzy mezd uchazečů, kterým Grafton Recruitment v uplynulém roce zprostředkoval práci na hlavní pracovní poměr, vyplynulo, že k pracovním rolím, kde jsou rozdíly vůbec největší, patří například účetní a obchodní pozice, ženy na nich berou dokonce o 22 % méně než muži. Na pozici operátora/ky ve výrobě analýza zaznamenala 16% rozdíly, na administrativních pozicích 12 %, ve vývoji software pak pouhá 4 %. „S odstraněním rozdílů v odměňování by měla pomoci směrnice o transparentnosti odměňování, kterou by členské státy EU měly transponovat do svých právních řádů do června 2026. Dle ní již od června roku 2027 budou muset firmy s více než 150 zaměstnanci každý rok reportovat, že ve mzdách rozdíly nedělají,“ říká Jitka Kouba s tím, že v případě zjištění neodůvodněných rozdílů v odměňování žen a mužů budou mít zaměstnavatelé povinnost situaci napravit.
O průzkumu
Do průzkumu se zapojilo 1 500 ekonomicky aktivních respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek online populace ČR z hlediska věku, pohlaví, vzdělání a regionu. Výsledky jsou zaměřeny na zaměstnance a pracující na DPP či DPČ. Do průzkumu se dále zapojili zástupci 269 zaměstnavatelů z České republiky, zdrojem byla klientská databáze společnosti Grafton Recruitment. Vzorek zahrnuje zaměstnavatele ze všech krajů ČR, nejčastěji šlo o středně velké podniky do 500 zaměstnanců (71 %), následované velkými firmami s více než 500 zaměstnanci (25 %). Malé firmy do 25 zaměstnanců tvořily 4 % vzorku.