Nová analýza think-tanku IDEA srovnává preferované vs. skutečné pracovní zapojení českých matek malých dětí a vypočítává, jak by na příjmy veřejných rozpočtů dopadlo, kdyby matky dětí do 4 let mohly pracovat podle svých preferencí. Analýza ukazuje, že odstranění bariér práce představuje potenciál zvýšení příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 10 mld. Kč ročně.
V evropském srovnání Česká republika dlouhodobě vykazuje jedno z nejnižších zapojení matek předškolních dětí na trhu práce. Většina z nich by přitom péči o děti ráda kombinovala např. s formou částečného pracovního úvazku. Mnohým z nich v tom však brání různé překážky, jako je nedostatek předškolních zařízení, nedostatek práce na částečné úvazky nebo předsudky vůči práci pečujících o malé děti.
Analýza vychází z dat šetření Mumdoo z roku 2024 týkající se flexibility práce, jehož se zúčastnilo více než 10 000 matek dětí do 4 let věku. Z šetření vyplývá, že 93 % matek by chtělo pracovat. Většinou by ale preferovaly práci na částečný úvazek, pracovat na plný úvazek si potom přeje jen 13 % matek. Ve skutečnosti ale pracuje zhruba jen polovina matek (52 %). Průměrná matka by preferovala pracovat 17 hodin týdně.
Průměrný preferovaný úvazek nepracujících matek je 12 hodin týdně. Pokud by těmto matkám bylo umožněno pracovat podle jejich preferencí, přineslo by to do veřejných rozpočtů zhruba 9,1 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů.
„Podíváme-li se na pracující matky, zjistíme, že pracují průměrně 17 hodin týdně, ale chtěly by pracovat 21 hodin týdně. Analýza ukazuje, že navýšení jejich úvazku na úvazek preferovaný by do veřejných rozpočtů přineslo dodatečných 1,231 mld. Kč ročně,” uvádí autorka analýzy Klára Kalíšková, která působí na IDEA při CERGE-EI a také na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze.
Naplnění pracovních preferencí matek s dětmi tedy má potenciál do veřejných rozpočtů přinášet zhruba 10 mld. Kč ročně navíc. Pro představu, tato částka téměř odpovídá celkovému výběru daně z nemovitostí v Česku nebo veřejné institucionální podpoře výzkumu a vývoje na vysokých školách. Odstranění překážek v práci u matek malých dětí by kromě jiného představovalo i přínos pro státní pokladnu a mělo by být jednou z priorit politiky zaměstnanosti.