Česká republika se připravuje na zavedení evropské směrnice týkající se whistleblowingu. Předpis ukládá zaměstnavatelům povinnost vypracovat systém na ochranu oznamovatelů protiprávních činností nebo porušení předpisů v dané společnosti. Z aktuálního průzkumu Grafton Recruitment mezi personalisty výrobních a logistických firem vyplývá, že více než polovina všech oslovených nemá o tomto tématu podrobnější informace nebo k němu dosud nezaujala žádný postoj. Platit má přitom již od července letošního roku.
Zkušenosti ze zemí, kde whistleblowing patří k zavedeným řešením, ukazují, že funkční systém pro oznamování neetického či podvodného konání zabraňuje ve firmách velkým ekonomickým škodám, brání negativním reputacím a zároveň může být jedním z vhodných předpokladů pro lepší atmosféru na pracovišti. S pomocí oznamovatelů protiprávního jednání už bylo v celé řadě firem odhaleno neporovnatelně více podvodů než prostřednictvím interního auditu.
„Povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému pro zaměstnavatele by u nás měla platit od července 2023. Firmy by tedy měly pomalu začít připravovat podmínky pro jeho hladkou implementaci. Z našeho průzkumu mezi bezmála pěti sty tuzemskými HR manažery firem z oblasti výroby, automotive a logistiky však vyplývá, že většina manažerů firem tak zatím nečiní,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup s tím, že klíčové je zajištění anonymity oznamovatele, které zabrání případným odvetným opatřením, včetně šikany na pracovišti. Oznamování o možném protiprávním nebo neetickém jednání může probíhat prostřednictvím on-line formuláře, speciální telefonické linky, ale i s pomocí fyzické schránky.
Průzkum ukázal, že tento mechanismus dosud ve firmě nastavilo pouhých 23 % respondentů. Pouze 14 % ho vnímá jako užitečný, naproti tomu 9 % ho za přínosný nepovažuje. Z firem, které zatím zavedení whistleblowingu neřešily, jej vítá jen 6 % respondentů. Dalších 15 % dotázaných manažerů akcentuje v souvislosti s nutností zavedení interního oznamovacího systému především obavy z případného nárůstu administrativy a zároveň očekává i další možné komplikace. Velká část respondentů (39 %) zachovává k implementaci mechanismu whistleblowingu ve své firmě neutrální postoj bez jakýchkoli očekávání a 16 % oslovených rovnou přiznává, že o tomto tématu dosud nemá podrobnější povědomí.
Dle zkušeností z firem, kde již whistleblowing zavedli, funkční systém přinesl zlepšení atmosféry na pracovišti a zvýšení spokojenosti zaměstnanců. „Lidé se nemusí bát nahlásit jak protiprávní či neetické jednání, tak třeba i šikanu, projevy diskriminace, nespravedlivé zacházení či obavy z bezpečnosti pracovního prostředí. A právě to vnáší na pracoviště klidnější atmosféru, transparentnost a vyšší spokojenost,“ komentuje Martin Malo s tím, že výrazného zahlcení se zaměstnavatelé obávat nemusí, protože například podle průzkumu společnosti NAVEX Global obdrží firmy v evropských zemích průměrně 5 oznámení na 1 000 zaměstnanců ročně, v USA, kde se tento systém zrodil, je to pak ročně 10 oznámení.