51 % zaměstnanců potvrzuje negativní dopady zaměstnání na své tělesné zdraví, respektive fyzickou kondici. Negativní dopady práce převládají i v oblasti duševního zdraví zaměstnanců. Ze strany zaměstnavatelů je přitom podpora zdraví zaměstnanců velmi často opomíjena, tristní je zejména péče o duševní zdraví. Vyplývá to z aktuálního Barometru zaměstnanců společnosti
Up Česká republika mezi více než 1 000 zaměstnanci tuzemských firem a organizací.
Přímou souvislost mezi zdravím a prací potvrzuje jasná většina zaměstnanců. Dopad svého zaměstnání na fyzické zdraví vnímá 7 z 10 Čechů, vliv zaměstnání na duševní zdraví pak 6 z 10 respondentů. V obou případech nicméně jednoznačně převažují negativní dopady práce na zdraví zaměstnanců.
„Není divu, že se samotní zaměstnanci začínají více zajímat právě o zdravotní benefity a různé formy podpory od zaměstnavatelů, které by tuto zdravotní zátěž mohly kompenzovat. Přestože taková péče má dlouhodobý přínos i pro zaměstnavatele, zatím stále sledujeme extrémní rozdíly v přístupu jednotlivých firem a organizací, a to od komplexní péče až po absolutní přehlížení zdraví zaměstnanců,“ popisuje současnou situaci Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se péči zaměstnavatelů o zaměstnance věnuje téměř 30 let.
V práci až do „roztrhání těla“
Jen 17 % zaměstnanců je přesvědčeno, že současná práce má na jejich tělesné zdraví nebo fyzickou kondici pozitivní vliv. Naopak 51 % si uvědomuje, že zaměstnání dopadá na jejich fyzické zdraví negativně. Rozhodně se to přitom netýká jen fyzicky náročných manuálních profesí, například mezi úředníky a kancelářskými pracovníky vnímá negativní dopady práce na své tělesné zdraví 2/3 zaměstnanců.
Současnou péči zaměstnavatele v oblasti tělesného zdraví přitom hodnotí jen 14 % zaměstnanců nadstandardně. Naopak 2/5 zaměstnanců jsou přesvědčeny, že zaměstnavatel tuto oblast zcela opomíjí, třetina pak má k dispozici pouze drobné zdravotně zaměřené benefity. Výrazně kritičtější jsou v přístupu zaměstnavatelů ke zdravotní péči o zaměstnance ženy.
„Přitom právě letos se zaměstnanci zaměřují na své zdraví a prevenci více a meziročně stoupl i jejich zájem o tyto benefity, doslova renesancí pak prošel zájem o příspěvek na stravovaní,“ popisuje Ela Honická, HR ředitelka ve společnosti Up Česká republika a závěrem dodává: „Velkorysý systém péče o zaměstnance, jehož nedílnou součástí bude také kvalitní péče o zdraví svých lidí, se stává trendem, který začíná převyšovat dokonce i materiální výhody či možnost karierního postupu.“
Radost poražena stresem
O mnoho lépe nevypadá ani vliv práce na duševní zdraví zaměstnanců. Těch, kdo potvrzují jasně negativní dopady práce na duševní zdraví, je dvakrát více, než těch, kdo naopak uvádějí jednoznačné pozitivní efekty práce na svou psychickou kondici. Barometr tak ukazuje, že zatímco jen necelé čtvrtině lidí přináší práce převážně radost a uspokojení, naopak skoro 2/5 způsobuje spíše stres a jejich duševní kondici oslabuje. Pozitivní přínos práce na psychiku je pak zcela výjimečný u generace Z.
Podpora duševního zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů je přitom ještě zanedbanější než v případě tělesného zdraví. Celá polovina zaměstnanců si myslí, že jejich zaměstnavatel tuto oblast úplně opomíjí. Jen desetina považuje péči zaměstnavatele za nadstandardní a 23 % dostává alespoň drobné benefity.
„Permanentní tlak a stres i dlouhodobý pokles reálných mezd mají jednoznačně negativní dopad na duševní zdraví zaměstnanců, ale většina zaměstnavatelů tento aspekt zatím přehlíží. Na trhu práce je tak nadstandardní podpora duševního zdraví velmi zajímavou příležitostí pro zaměstnavatele, jak vybočit z davu firem ucházejících se o nové, zejména pak mladší kandidáty,“ vysvětluje Nicoletti.
Cílené benefity i preventivní programy
Vnímání rozsahu a kvality péče o zdravotní stav zaměstnanců příliš nepomohlo ani nedávné zastropování volnočasových benefitů. Ty nejenže zaměstnavatelům umožňovaly nabídnout zaměstnancům příspěvek na nejrůznější aktivity, které jim umožnily zrelaxovat i upevnit jak fyzické, tak i duševní zdraví, ale současně jim mohly alespoň částečně kompenzovat snížení reálných mezd.
„U svých zaměstnavatelů, ale také u státu hledají lidé podporu, která by jim pomohla úspěšně čelit krizím posledních let. Péče o fyzický i psychický zdravotní stav je samozřejmě jednou ze stěžejních forem takové podpory,“ popisuje Nicoletti.
Dvě třetiny zaměstnanců by zároveň ocenily ze strany zaměstnavatelů speciální preventivní vyšetření či příspěvky na programy, které by vedly ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Spíše nebo úplně proti by byla pouze necelá desetina lidí.
