Lídři českých firem jsou oproti kolegům z jiných zemí více skeptičtí k pozitivnímu dopadu umělé inteligence. Zatímco 60 procent šéfů firem ve světě je o pozitivním dopadu AI přesvědčeno, v Česku si to myslí pouze 51 procent, což je třetí nejnižší výsledek. Společnost Microsoft přináší nová čísla z nedávné studie „Byznys ve věku umělé inteligence“, tentokrát zaměřené právě na to, jaké změny a příležitosti nabízí AI lídrům ve vztahu k dalšímu rozvoji.
S tím, jak bude postupně zapojení umělé inteligence do každodenního chodu firem sílit, začínají si firemní lídři stále více uvědomovat potřebu zvyšování vlastní expertizy. Celých 69 procent z nich by dle průzkumu uvítalo nějakou formu podpory a další edukace, aby byli na změny související se zaváděním umělé inteligence skutečně dobře připraveni. Postoj českých manažerů je v této oblasti podobný, rozvoj dovedností spojených s nasazováním AI by uvítalo 68 procent z nich.
Z výsledků průzkumu nicméně vyplývá, že pouze 23 procent českých lídrů vnímá jako důležité zvyšovat kvalifikaci svých stávajících zaměstnanců. To je nejméně ze všech zemí, jež se průzkumu zúčastnily. Ve světě tuto potřebu deklaruje na 40 procent lídrů. Ukazuje se tedy určitý rozpor – zatímco u sebe si čeští lídři nutnost dalšího vzdělávání v oblasti AI dobře uvědomují, u vlastních zaměstnanců už to tak silně nevnímají.
„S postupným rozvojem umělé inteligence bude nutné výhodám z ní plynoucím dobře porozumět, a to nejen na úrovni manažerů a lídrů firem, ale také na úrovni všech zaměstnanců. Právě silná digitální kultura, důraz na vzdělávání a posilování digitálních dovedností napříč celou organizací bude hrát skutečně klíčovou roli. Ti, kdo si to uvědomí nejrychleji, z toho budou v dlouhodobém horizontu nejvíce těžit,“ říká Rudolf Urbánek, generální ředitel Microsoft Česká republika a Slovensko.
Současní vrcholoví manažeři jsou si vědomi vlastní zodpovědnosti za to být tahouny změn. I proto vnímají umělou inteligenci jako příležitost rozšířit vlastní expertizu a strategické myšlení. Přínosy AI nevidí jen v možnosti ušetřit čas díky zvýšené produktivitě, ale dosavadní práci chtějí řešit jinak – ať už právě tím, že ušetřený čas věnují inspirování a motivování zaměstnanců, nebo vytyčení směřování firmy a nastavení správných cílů.
Zatímco potřeba motivování zaměstnanců a nastavení správných cílů je ve světě i v České republice více méně podobná, v ostatních zemích cítí mnohem větší potřebu investovat čas do nalezení nových tržních příležitostí. Čeští lídři se v tomto odlišují, tuto potřebu deklarovalo pouze 15 procent z nich.
