Při nastavování délky směn je důležité brát v úvahu nejen efektivní využití zaměstnanců a snížení administrativy, ale i vliv na produktivitu, možná rizika úrazů a zdravotních potíží i spokojenost zaměstnanců. Při hledání nových způsobů, jak zvýšit produktivitu, zvažují společnosti fungující ve směnném režimu změny v plánování délky směn z 8 na 12 hodin. Snaží se najít vhodnou kombinaci, která by jim zajistila efektivní využití strojů, výkonnost zaměstnanců a komplikovala chod firmy co nejméně. Zaměstnavatelé si však mnohdy neuvědomují, že pokud budou brát při plánování směn ohled pouze na své zájmy, nemusí se jim to vyplatit. Někdy jsou to však i samotní zaměstnanci, kteří…
Autor: hrmag.cz
Drahoušku, uděláš nám kafe? Na holku to není špatné. Ty máš zase své dny, že se tak mračíš? Tyto fráze slýchává od svých kolegů většina zaměstnankyň na technických pozicích. Ačkoliv v technických i vědeckých oborech pracuje čím dál více žen, 53 procent z nich se setkává s narážkami, že tato „chlapská“ práce není nic pro ně. Podle nejnovější studie společnosti Matrix Workplace se s diskriminací na pracovišti setkalo 50 procent žen, 44 procent se jich potýkalo se sexistickými narážkami a 20 procent dokonce se sexuálním obtěžováním. Sexismus je značně rozšířeným problémem zejména v technologickém průmyslu, který je tradičně považován za doménu mužů. Na problematiku podceňování žen…
Služby Úřadu práce ČR využívají nejen lidé, kteří přijdou o zaměstnání, ukončí podnikání nebo na trh práce teprve vstupují. Významným partnerem Úřadu práce ČR jsou rovněž zaměstnavatelé, kteří řeší už řadu měsíců zejména vysoké počty volných pracovních míst a jejich obsazení jak ze strany uchazečů o zaměstnání, tak také například zaměstnanců ze zahraničí. „Všichni si uvědomujeme, že uchazeči o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly. Nízká nezaměstnanost navíc výrazněji ukazuje na konkrétní problémy, které bohužel část našich uchazečů má. Zaměstnavatelé svými nabídkami volných pracovních míst samozřejmě oslovují pracovníky z konkurenčních firem, nebo ty, kteří se…
Do roku 2030 celosvětově zanikne kvůli robotizaci a automatizaci 20 milionů pracovních míst[1] ve výrobě. Jen v EU to bude pro téměř dva miliony lidí znamenat, že budou muset změnit profesi a rekvalifikovat se. Nejinak tomu bude v Česku. Nejohroženější regiony a ekonomiky budou podle odborníků ty, které těží z nekvalifikované pracovní síly. Čtvrtá průmyslová revoluce se skloňuje ve všech pádech. Mluví se o ní nejen pozitivně, ale také negativně. Automatizace výroby a robotizace se stále častěji prosazují ve výrobě. 38 % firem[2], které vykazují vysoký růst, už zavádí řešení na bázi umělé inteligence do praxe. V USA dokonce do tří let převezme umělá…
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že například depresí trpí celosvětově až 300 milionů lidí, kvůli čemuž přichází světová ekonomika každý rok o 1 bilion dolarů. Jak mohou zaměstnavatelé pomoci ke zlepšení či udržení duševního zdraví svých pracovníků? Lidé tráví zhruba třetinu svého dospělého života na svém pracovišti. Ačkoliv se psychologové shodují, že práce je obecně pro duševní zdraví lidí prospěšná, zároveň ale varují, že právě kvůli atmosféře na pracovišti a dalším s prací spojeným faktorům se může duševní zdraví člověka rapidně zhoršit. Stresující a náročné zaměstnání, špatné vztahy s kolegy nebo šéfy, šikana či obtěžování – to vše může zapříčinit rozvoj vážných psychických…
V lednu se v Česku narodilo více než devět tisíc dětí, z nichž nejvíce bylo Elišek a Jakubů. Celkově dali rodiče svým potomkům 582 různých chlapeckých a 678 dívčích jmen. Tradiční žebříček popularity dětských jmen vydává ČSÚ u příležitosti Evropského dne statistiky, který připadá na 20. října. Křestní jména dětí narozených v lednu sleduje Český statistický úřad již dvacet let. „Stejně jako vloni se i na začátku letošního roku narodilo nejvíce Elišek a Jakubů. Není to žádné překvapení, Eliška zvítězila už popáté za sebou, Jakuba sesadil z pomyslného trůnu za posledních osm let jen jednou Jan. Na dalších předních místech pak byly Anna a Adéla,…
V České republice je úraz příčinou každé desáté pracovní neschopnosti. K nejčastějším patří drobná zranění, jako jsou vymknuté kotníky, zlomeniny končetin či popáleniny. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. „Dalo by se říci, že úrazovost v České republice zůstává konstantní,“ doplňuje František Špulák z pojišťovny MetLife. „Zhruba třetinu všech nahlášených úrazů v naší pojišťovně tvoří drobnější zranění typu zvrtnutého kotníku, tržných ran či odřenin, následují zlomeniny rukou a nohou, přibližně pětinu pak tvoří vážnější zranění, jako jsou poranění páteře a hrudního koše,“ upřesňuje František Špulák. Přestože drobná zranění pacienti obvykle léčí v domácím ošetřováním, u těžších případů není výjimkou hospitalizace. Pobyt v nemocnici…
Za posledních deset let se počet obyvatel zvýšil v polovině krajů, v roce 2018 byl největší přírůstek ve středních Čechách, největší úbytek měl Moravskoslezský kraj. Další podrobné demografické statistiky přináší dnes vydaná analýza Vývoj obyvatelstva v krajích České republiky. „V loňském roce jsme největší přírůstek počtu obyvatel zaznamenali ve středních Čechách, které jsou od roku 2010 naším nejlidnatějším regionem. Celkově se počet obyvatel zvýšil v osmi krajích, naopak v šesti se snížil. Nejvýraznější úbytky byly v Moravskoslezském a Karlovarském kraji,“ hodnotí loňský vývoj Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Ve všech krajích roste počet i podíl seniorů ve věku 65 a více let. V polovině z…
Zatímco v roce 2014 tvořili lidé nad 50 let z celkového počtu osob podpořených v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) 23,2 %, loni jejich podíl stoupl na 31,7 %. Téměř 19 % pak tvořili klienti starší 55 let. Jen během současného programového období zařadil Úřad práce ČR do regionálních projektů 4 362 uchazečů o zaměstnání (UoZ) z cílové skupiny 50plus. Celkem 1 741 z nich tak získalo krátkodobé zaměstnání prostřednictvím společensky účelných pracovních míst vyhrazených (SÚPM) nebo veřejně prospěšných prací (VPP). Podpora pracovního uplatnění této skupiny uchazečů o zaměstnání patří mezi priority ÚP ČR a úřad v…
Letos uplyne padesát let od zavedení jednotného státního dozoru nad bezpečností práce. 1. ledna 1969 vznikl Český úřad bezpečnosti práce, který v tehdejším Československu sjednotil odlišné dozorové orgány pečující o ochranu zdraví pracujících. Od něho pak vede cesta k dnešnímu Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP). Významným milníkem v historii SÚIP se pak stal rok 2005, kdy byl přijatý nový zákon o inspekci práce. Díky němu dostaly orgány dohlížející na bezpečnost práce mnohem více pravomocí. A z Českého úřadu bezpečnosti práce se stal Státní úřad inspekce práce. V roce 2011 se pak kontroly SÚIP rozšířily i o oblast zaměstnanosti. Nově mohli…
V roce 2018 vzrostl počet obyvatel českých zemí na 10 649 800 osob, a to hlavně díky zahraniční migraci. Průměrný věk je 42,3 let a stále roste počet seniorů. V průběhu loňského roku bylo uzavřeno nejvíce sňatků za posledních 10 let. Za posledních deset let vzrostla česká populace o 182,3 tisíce osob a je tak největší od konce druhé světové války. V roce 2018 se počet obyvatel navýšil o 39,7 tisíc osob na celkových 10 649 800. „Na zvyšujícím se počtu obyvatel České republiky se podílí převážně zahraniční migrace. Ta loni zajistila 38,6 tisíce nových obyvatel z celkového přírůstku 39,7 tisíce osob.…
Tři čtvrtiny Čechů souhlasí s vyplácením zálohovaného výživného. Vyplývá to z průzkumu CVVM. O zálohovaném výživném se v Česku diskutuje 15 let a současná vláda se k pomoci samoživitelům a samoživitelkám zavázala v programovém prohlášení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce situaci rodin zlepšit a přichází proto se zálohovaným výživným, inspirovaným slovenským modelem. „Situace samoživitelek, které využily všech zákonných možností, je beznadějná. Kdo si to nezažil, tak neuvěří. Vyrůstá nám proto generace dětí, které se narodily do situace, kdy na ně jeden z rodičů kašle a stát tomu jen přihlíží a vymlouvá se. Chci, aby tyto děti měly…
Během 1. pololetí letošního roku zrealizovali zaměstnanci Úřadu práce ČR téměř 10 300 osobních monitorovacích návštěv u zaměstnavatelů. Celkový počet všech kontaktů za toto období činil bezmála 22 tis. Díky proaktivní komunikaci se ÚP ČR podařilo získat informace o plánovaném vytvoření dalších 31 700 volných pracovních míst. Od ledna do června 2019 uspořádal ÚP ČR pro zaměstnavatele v celé republice více než 3 800 výběrových řízení a předvýběrů vhodných uchazečů, dále přes pět desítek burz či miniburz práce a 150 seminářů pro zaměstnavatele. Aktivity tak navazují na intenzívní spolupráci obou stran v loňském roce, kdy proběhlo téměř 68 000 přímých kontaktů se zaměstnavateli.…
Podle průzkumu AI at Work, který mapuje využití umělé inteligence (AI) na pracovišti, mají lidé větší důvěru k robotům (softwarovým systémům umělé inteligence) než ke svým nadřízeným. Umělá inteligence tak podstatně mění vztahy na pracovišti. V důsledku toho se musí změnit i role manažerů a specialistů na lidské zdroje (HR), před nimiž stojí obtížný úkol: dokázat získat i udržet zaměstnance a najít způsoby, jak je podporovat při jejich rozvoji. Umělá inteligence mění vztahy mezi lidmi a technologiemi Navzdory obecným obavám, které panují kolem umělé inteligence, ji zaměstnanci přijímají s optimismem a nebojí se o svou práci. S nějakou formou AI pracuje…
Stále častěji se v personalistice mluví o štěstí zaměstnanců. Personální společnost Předvýběr.CZ se rozhodla téma zmapovat: průzkum, který pro ni uskutečnila agentura STEM/MARK ukázala, že 79 % pracujících lidí se v práci cítí šťastně a osm ze sta se dokonce setkala s „manažerem štěstí“. Konkrétně 16 % dotázaných odpovědělo, že jsou v práci rozhodně šťastní, spíše šťastných je 63 %. Osmnáct procent je spíše nešťastných a rozhodně nešťastných jsou jen tři procenta. Některé firmy v posledních letech zaměstnávají manažera štěstí nebo jinak pojmenovaného specialistu, který se stará o spokojenost zaměstnanců. V kolika firmách takového šéfa štěstí mají? „Průzkum ukázal, že…