Jako přirozenou součást života, se kterou se musí počítat, vnímá nezaměstnanost 50,8 % respondentů reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sbírala agentura Talk Online Panel. Čtrnáct procent zaměstnanců chápe, že nemá smysl držet v práci přebytečné lidi. „Je důležité si připomenout, že v tuzemsku pořád ještě mají navrch lidé, kteří chtějí pracovat, a i přes rostoucí míru nezaměstnanosti firmy stále hledají tisíce nových zaměstnanců,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ. Nárůst zpráv o propouštění nechává zaměstnance v klidu Tři procenta zaměstnanců už výpověď dostala a dalších devatenáct procent má poslední dobou z propouštění větší strach, protože se o něm…
Autor: hrmag.cz
Ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,2 %, reálně vzrostla o 4,2 %. Medián mezd činil 41 739 Kč. „Ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,2 % na 49 229 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 4,2 %. V celém roce 2024 dosáhla inflace 2,4 % a nominální růst mezd byl 7,1 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení…
Flexibilní uspořádání pracovní doby nebo možnost práce z domova je dle průzkumu Grafton Recruitment druhým nejdůležitějším důvodem pro přijetí pracovní nabídky uchazeči z generací Y a Z. Zaměstnavatelé by měli jejich preference vyslyšet, vrátí se jim to v podobě méně stresovaných a produktivnějších zaměstnanců, stejně jako v nižší fluktuaci. Zatímco generace Z a Y staví flexibilitu už na druhé místo, generace X klade tento aspekt až na třetí, generace boomers dokonce na čtvrtou příčku žebříčku. „Signál trhu je ovšem jasný – zaměstnavatelé, kteří nebudou poskytovat dostatečnou flexibilitu, nenajdou potřebnou pracovní sílu. S rozmachem mladších generací na trhu práce se bude situace ještě přiostřovat,“ říká Jitka Kouba,…
Již od roku 2006 vydává Světové ekonomické fórum report ohledně genderové rovnosti Global Gender Gap, který monitoruje rovnost mezi muži a ženami ve čtyřech oblastech. Podle nejnovější zprávy z roku 2024 se Česká republika v rovnosti propadá a je na 104. místě ze 146 států s indexem rovnosti 68,4 %. V rámci Evropy je Česko předposlední, za ním je pouze Turecko. Podle průzkumu společnosti ManpowerGroup uvedlo 15 % zaměstnavatelů v ČR, že k genderové rovnosti mají ještě daleko. Plné genderové rovnosti dosáhlo podle odpovědí 24 % organizací. V Česku stále přetrvává platová nerovnost, která je třetí nejvyšší v Evropské unii. Muži mají oproti ženám v průměru o 18…
Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl podle ČSÚ v lednu 75,6 %. Oproti lednu 2024 se zvýšil o 0,1 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů činila 81,1 %, u žen 69,8 %. Míra nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v lednu 2,7 %. Meziročně se snížil o 0,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,7 %, u žen 2,7 %. „Aktuální výsledky Výběrového šetření pracovních sil v domácnostech ukazují stabilizovaný trh práce. Míra zaměstnanosti roste vlivem vyššího zapojení žen,“ komentuje výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Míra ekonomické…
Zatímco některé predikce mluví o úpadku inženýrských profesí, data ukazují pravý opak. IT sektor se i nadále řadí mezi nejrychleji rostoucí odvětví. Podle průzkumu Future of Jobs Report 2025, který si nechalo zpracovat Světové ekonomické fórum (WEF), dojde do roku 2030 ke vzniku 170 milionů nových pracovních míst, přičemž 92 milionů pozic zanikne. Čistý nárůst o 78 milionů pracovních pozic tak potvrzuje, že digitální transformace a automatizace mění trh práce rychleji než kdy dřív. Skill-based hiring a nový přístup k náboru Tradiční požadavky na tituly a roky praxe ustupují do pozadí. Nástup „hiring for potential“ znamená, že se firmy více…
Přibližně každý dvanáctý český starobní důchodce pracuje. Ačkoli se počty zaměstnaných rentiérů v dlouhodobém horizontu mírně zvyšují, pořád je tuzemsko v daném ohledu za evropským průměrem. Vzhledem ke stárnutí populace však lze očekávat, že udržet si pracovníky i poté, co dosáhnou důchodového věku, bude pro zaměstnavatele stále důležitější. Podle nejaktuálnějších dat České správy sociálního zabezpečení pracovalo v České republice v roce 2022 celkem 194 566 starobních důchodců a důchodkyň. Nejčastěji bývají zaměstnáni ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči, zpracovatelském průmyslu, velkoobchodě, zemědělství nebo skladování. Ačkoli počet pracujících seniorů v průběhu posledního desetiletí mírně narůstá, stále se Česko v daném ohledu drží za evropským průměrem. „Většina českých seniorů při…
Nová studie think-tanku IDEA jako první v České republice detailně zkoumá fenomén českých částečných úvazků ve velkém evropském srovnání. Studie přináší zcela nová zjištění týkající se částečných úvazků. Jaké jsou důvody jejich nízkého využívání v Česku? Které skupiny obyvatel je využívají? A jaké kroky by mohly pomoci jejich širšímu uplatnění? Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nižším podílem zaměstnanců pracujících na částečný úvazek. Zatímco v západní a severní Evropě je tento způsob práce běžný napříč profesemi a vzdělanostními skupinami, v Česku zůstává jeho využívání obecně nízké. Částečné úvazky přitom poskytují mnoho výhod – zaměstnavatelům mohou částečné úvazky přinášet…
Vysokoškolské studium nabízí řadu výhod, mezi které patří především vyšší mzda v následném zaměstnání, cenné kontakty, možnosti osobního i profesního rozvoje včetně účasti na zahraničních programech a širší výběr pracovních příležitostí odpovídajících vysněné kariéře. Větší finanční ohodnocení „Absolventi vysokých škol s magisterským či inženýrským titulem dosahují průměrného měsíčního výdělku, který je výrazně vyšší než u středoškoláků s maturitou. Absolventi vysokých škol druhého stupně (magisterské, inženýrské) mají průměrný plat po více než 10 letech praxe 76 360 Kč, což je o 25 900 Kč více než středoškoláci s maturitou, kteří ve stejné kategorii vydělávají průměrně 50 460 Kč,“ říká Miroslav Dravecký z portálu…
Kdyby se měli zákonodárci rozhodovat podle vůle lidu, změnu zákoníku práce, která by firmám dala možnost ukončit pracovní poměr zaměstnanci bez udání důvodu, by neschválili. Podle reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sbírala agentura Talk Online Panel, je 57 % lidí proti, 32 % se změnou souhlasí a 11 % na ni nemá jasný názor. Mezi muži má uvažovaná změna větší podporu (36 %) než mezi ženami (28 %), v Praze má podporu 37 % pracujících. S rostoucím věkem ubývá lidí, kteří s možností výpovědi bez důvodu souhlasí ‒ u mladých lidí od 18 do 24 let je…
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla v Česku v roce 2023 druhá nejnižší v rámci všech zemí Evropské unie. Naše republika měla rovněž nejvyšší podíl středoškolsky vzdělaných osob v EU. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle, dosáhla v roce 2023 v Česku výše 0,8 %. Byla tak druhá nejnižší v EU (společně s Polskem a Maltou), těsně za Dánskem a Nizozemskem, kde činila 0,5 %. Na opačné straně pomyslného žebříčku se nacházelo Řecko se 6,2 %. Míra ekonomické aktivity obyvatel Česka ve věku 65 a více let dosáhla v roce 2023 hodnoty 8,0…
V Česku tvoří generace Z asi 20 procent populace. Na rozdíl od generace baby boomerů je příslušníků této generace asi o polovinu méně. Mají tak možnost většího výběru pracovních pozic. Naopak na zaměstnavatele je vyvíjen tlak, aby se mladým zalíbili. Na co se budou muset zaměstnavatelé připravit a jaké strategie zvolit? Z nedávného průzkumu Talent Shortage 2025 společnosti ManpowerGroup vyplynulo, že 66 % zaměstnavatelů v ČR již třetí rok za sebou bojuje s nedostatkem talentů při obsazování pracovních pozic. Generace Z, která nastupuje na pracovní trh tak do budoucna představuje velmi důležitý zdroj pracovní síly, o který se zaměstnavatelé budou přetahovat. Firmy se budou…
Úřad práce ČR evidoval k 31. 1. 2025 celkem 320 516 uchazečů o zaměstnání, o 14 038 více než v prosinci 2024. Podíl nezaměstnaných ke konci ledna vzrostl na 4,3 % (nárůst o 0,2 procentního bodu). V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 procentního bodu, tedy o 24 970 uchazečů. Pokračuje pozitivní trend výrazného nárůstu intenzity aktivní politiky zaměstnanosti včetně rekvalifikací, kdy Úřad práce ČR dokázal těmito nástroji v lednu podpořit o 165 % lidí více než v lednu 2024. „Po mnoha letech měníme podobu statistik nezaměstnanosti. Ty budou nově k dispozici na jednom místě, přehledně online. Nové…
Studenti maturitních ročníků právě v těchto dnech podávají přihlášky na vysoké školy. I když nejlepší perspektivu zaměstnání v ČR nabízejí už dlouhodobě technické obory, studuje je dnes pouze 12 % vysokoškoláků. Absolventi těchto oborů přitom mohou počítat s výrazně větším zájmem ze strany zaměstnavatelů a s až o třetinu vyšší nástupní mzdou, než je tomu v případě lidí z humanitních oborů. Podle odborníků z personální agentury Grafton Recruitment proto dává smysl přihlédnout při volbě školy k budoucí uplatnitelnosti, možnostem ohodnocení a k potřebám trhu práce. „Při volbě oboru by se studenti měli zaměřit nejen na své osobní preference, ale také…
V prosinci byla očištěná míra nezaměstnanosti 2,7 %. Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl v prosinci 75,8 %. Oproti prosinci 2023 se zvýšil o 0,8 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů činila 81,7 %, u žen 69,5 %. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let činila 41,3 %, u 30–49 let 85,8 %, u 50–64letých 83,7 %. Míra nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v prosinci 2,7 %. Meziročně se snížil o 0,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,2 %, u žen 3,3 %. „V prosinci 2024 zůstala míra nezaměstnanosti pod tříprocentní hranicí,…