Najít si během následujícího půl roku lepší práci zvažuje aktuálně 15 % zaměstnanců, zatímco loni to ve stejném období byla téměř pětina. Ostatní změnu práce neplánují, a to zejména díky pracovním vztahům, které motivují k setrvání u současného zaměstnavatele více lidí než peníze. Výrazně přispět mohou ale i k odchodu z práce, pokud se lidé nesnesou. Vyplývá to z nového Barometru zaměstnanců od Up Benefity mezi více než 1000 respondenty z tuzemských firem a organizací. Tendence měnit práci je letos nižší než v první polovině loňského roku, kdy odchod zvažovala přibližně pětina zaměstnanců. Výsledky aktuálního Barometru zaměstnanců zároveň potvrzují, že rozhodování o změně zaměstnání zdaleka nesouvisí…
Autor: hrmag.cz
Nábor klíčových lidí dělaný „na koleně“. Dlouho neobsazené manažerské pozice, ztracené miliony a hazardování s budoucností. To je situace mnoha menších a rodinných podniků. Headhunter David Petrů popisuje nejčastější chyby. Nábor klíčových manažerů v menších firmách by šéfy velkých podniků a korporací patrně přivedl k šílenství. Malé firmy totiž k náboru přistupují mnohdy laxně, intuitivně, bez náležité péče, neřkuli zavedených procesů. Velmi často má takový chaotický nábor následující průběh: Povýšení člověka ze současného týmu V první fázi se majitel menší firmy rozhodne, že top manažerskou pozici obsadí někým zevnitř firmy. Úvaha je zdánlivě logická: Hledá například obchodního ředitele, proto nejdříve sáhne po nejšikovnějším obchodníkovi…
Čeští zaměstnanci často nemění práci proto, že by je jejich pracovní náplň nebavila. Hlavním důvodem odchodů je pocit, že se nemají kam posunout a jejich role nenabízí další rozvoj ani dlouhodobou perspektivu. Ukazuje to Wellbeing Index portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz. Podle výsledků průzkumu je právě nedostatek kariérního růstu a jasné budoucnosti jedním z nejsilnějších faktorů, které ovlivňují rozhodnutí zaměstnanců odejít. Lidé hledají smysluplnou práci, ale stejně důležitá je pro ně jistota, že se mohou profesně rozvíjet a posouvat dál. „Zaměstnanci dnes neodcházejí primárně kvůli tomu, že by je práce nebavila. Odcházejí ve chvíli, kdy mají pocit stagnace. Pokud nevidí další…
Jenom třetina zaměstnanců nemá vedlejší příjem a ani to neplánuje: stačí jim výplata z hlavního zaměstnání a volný čas je pro ně cennější. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sbírala agentura Talk Online Panel. Naopak pravidelně si přivydělává osmnáct procent pracujících a podobně velká je skupina lidí s nárazovými vedlejšími příjmy. Dalších 29 % dotázaných sice zatím nemá „vedlejšák“, ale hledá možnost, jak si přivydělat. „Pro nás to není velké překvapení, v personální agentuře se často setkáváme se zájemci o práci, kteří hledají přivýdělek,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ. Každý pátý přivýdělek je z nutnosti…
Spokojenost zaměstnanců přestává být „měkkým“ HR tématem a stává se klíčovým faktorem výkonnosti i stability firem. Systematicky ji však sleduje jen malá část českých zaměstnavatelů. Jak se dnes spokojenost měří a co hrozí, když se ignoruje? Systematické měření spokojenosti patří mezi základní nástroje budování zdravé firemní kultury. Nové možnosti této disciplíně otevírají digitální řešení, která umožňují pravidelné krátké dotazování zaměstnanců, rychlé vyhodnocení výsledků i anonymní zpětnou vazbu. Součástí těchto nástrojů mohou být například tzv. pulzní dotazníky zaměřené na vztahy na pracovišti, management, kariérní možnosti či celkovou spokojenost. Doplňovat je mohou rychlé ankety k aktuálním tématům nebo možnost anonymně položit otázku…
Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) vítá spuštění meziresortní iniciativy KOBRA 26, která propojuje Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo vnitra v koordinovaném boji proti nelegální práci a zastřenému zaměstnávání. Podle zveřejněných informací iniciativa přináší to, co na trhu práce dlouhodobě chybělo a na co APPS opakovaně poukazuje – sdílení dat, společné analytické kapacity a koordinovaný postup kontrolních orgánů, které mají cílit zejména na organizované formy nelegálního zaměstnávání. „Dlouhodobě upozorňujeme na miliardové ztráty kvůli nelegální práci. Odhady, které jsme v APPS zpracovali, ukazují až na 80 miliard korun ročně na neodvedených odvodech. Nelegální zaměstnávání přitom není okrajový jev…
HR jako prioritní oblast pro nasazení AI označilo 18 % respondentů. Umělá inteligence proniká do rozhodování nejvyššího vedení. Na základě jejích doporučení změnilo své rozhodnutí alespoň jednou 83 % top manažerů. Podle průzkumu SAP mezi 350 vedoucími pracovníky z Česka a Slovenska jde většinou o výjimečné situace. Pravidelný vliv přiznává méně než desetina dotázaných. Při širším nasazení AI ve firmách se téměř čtyři z deseti potýkají s roztříštěnými daty. Pro každou třetí firmu hraje významnou roli také nejasný legislativní rámec. „Umělá inteligence dnes zásadně mění prostředí, ve kterém firmy fungují. Často s ní ale jen experimentujeme v izolovaných projektech. Pokud má AI…
Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí pracovního prostředí. Podle ČSÚ využívalo v Česku v roce 2025 alespoň jednu z osmi sledovaných technologií AI již 18 % podniků, vedle toho zaměstnanci stále častěji pracují i s volně dostupnými nástroji. Technologie přitom nepřebírají jen rutinní úkoly, ale postupně zvládají i složitější agendu – od práce s daty po přípravu analytických podkladů. Nejviditelněji se tento posun podle Grafton Recruitment promítá do juniorských pozic, kde AI často nahrazuje jednodušší část práce a junioři musí zvládat náročnější úkoly. Anketa společnosti zároveň naznačuje, že oblast bezpečnosti a jasných pravidel práce s AI zatím ve firmách…
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev současného trhu práce v České republice. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má potíže s obsazováním pozic 61 % zaměstnavatelů a globálně více než sedm z deseti firem. Nejčastěji chybí odborníci ve výrobě, inženýrských oborech, IT či obchodu, ale také lidé s klíčovými měkkými dovednostmi, jako je kritické myšlení, adaptabilita a schopnost spolupráce. Firmy proto mění strategie náboru, více investují do rekvalifikací a přehodnocují organizaci práce. Tyto změny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny.…
ManpowerGroup index trhu práce pro 2. čtvrtletí 2026 je o 3 body vyšší než ve stejném období minulý rok a o 8 bodů výše než ve 2024. Společnost ManpowerGroup Česká republika dnes zveřejnila výsledky průzkumu ManpowerGroup index trhu práce pro druhé čtvrtletí roku 2026. Data ukazují, že český pracovní trh zůstává stabilní, avšak dochází k výraznějším výkyvům mezi jednotlivými odvětvími i velikostmi firem. Optimismus zaměstnavatelů je tažen Finančním sektorem, Stavebnictvím a realitami a Zpracovatelským průmyslem, v rámci kterého zůstává vysoko i optimismus Automobilového sektoru. Oproti tomu Veřejný sektor, zdravotnictví, sociální služby a Energetika, veřejné služby a přírodní zdroje stagnují. V rámci průzkumu ManpowerGroup index trhu…
Ačkoli ambasadoři sociální sítě vyzdvihují její nezbytnost v hledání zaměstnanců, samotní zaměstnavatelé jejich nadšení nesdílejí. Ukázal to průzkum personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, šéfů a personalistů firem. Skoro dvě pětiny (39 %) respondentů uvedly, že sice mají na LinkedInu firemní profil, ale lidí získávají především přes jiné portály, na doporučení nebo prostřednictvím personálních agentur. „Pro nás jako personální agenturu je LinkedIn samozřejmě dobrý zdroj informací. Ale chápu, že zaměstnavatelům poslední dobou nic nepřináší. Až moc je zaplevelený umělým obsahem ze sociálních sítí, mezi kterým kvalitní kandidát není moc vidět,“ míní František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ. Jenom…
Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 28. únoru 2026 celkem 381 705 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 55 482 více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci února vzrostl o 0,1 procentního bodu na 5,2 %, na čemž se podílí každoroční sezónní nárůst před příchodem jara. Počet nově evidovaných osob za únor byl oproti předchozímu měsíci nižší o 21 858 osob, meziročně byl vyšší o 6 223 osob. Ke konci února bylo inzerováno celkem 89 705 volných pracovních míst, což je o 3 274 více než v lednu. „Chceme, aby lidé, kteří hledají práci nebo potřebují změnit kvalifikaci, měli…
Vznik nových míst zpomaluje, hodnota, kterou zaměstnanci dokáží vytvořit ve spolupráci s AI, roste. Sektor IT a podnikových služeb v České republice aktuálně zaměstnává přibližně 200 000 lidí a v roce 2026 by měl podle nejnovějšího průzkumu asociace ABSL vzrůst o dalších 14 000 pracovníků. Plánovaný pětiprocentní nárůst je ve srovnání s růstem v předchozích dvou dekádách sice zpomalením, produktivita center však přesto stoupá. A to zejména díky spolupráci lidí s umělou inteligencí. Tu aktivně využívá již 80 % center, což je zhruba čtyřikrát více, než kolik dle ČSÚ činí průměr v ČR. Stabilní růst a silný ekonomický přínos IT a podnikové služby…
„Rozdíly v odměňování zaměstnanců napříč Českou republikou se zvětšují. Zatímco Pražané v průměru pobírají 64 980 korun měsíčně, zaměstnanci v Karlovarském kraji mají na výplatních páskách o 20 tisíc korun méně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhla na úroveň 52 283 korun, což bylo o 3 616 korun více než ve stejném období o rok dříve. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,4 procenta. To vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda se zvýšila o 5,1 procenta. Nejvyšší průměrnou mzdu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku pobírali Pražané. Její výše dosáhla…
Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,4 %, reálně vzrostla o 5,1 %. Medián mezd činil 45 523 Kč. „Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,4 % na 52 283 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 5,1 %. V celém roce 2025 dosáhla inflace 2,5 % a nominální růst mezd byl 7,2 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení…